Zákon o církevních restitucích má rozměr právní, ekonomický, historický a morální. Já přidám ještě jednu rovinu: je v souladu s evropskými právními normami? Je v pořádku, že se římskokatolické církvi dostalo faktické možnosti podnikat? Srovnává se to s jejím postavením ve společnosti? Je v pořádku to, že odhad půdy, která je předmětem takzvaných restitucí, je až čtyřikrát větší, než tomu bylo v necírkevních restitučních případech? Myslí si pan kardinál, že je v souladu s právními zásadami EU a její právní praxí, aby tu zákonem zavládla nerovnost v ekonomických (tržních) vztazích? Jak to, že církevní subjekty jsou oproti jiným restituentům zvýhodňovány? Bude evropským institucím jedno, že se tu otevírá brána dokořán spekulaci a dalšímu kolu rabování naší země? Nevím, ale církvi a jejím představitelům asi chybí jakákoli sebereflexe. Komunistům ne, i když je z toho pan kardinál podezírá. Komunisté totiž ví, že silou vnucené zákony nic nevyřeší. Jsou jen základem pro budoucí nespravedlnosti.

29.8.2014