Jenže Obamovi sponzoři samozřejmě nebyli nezištní altruisté. Dali si podmínky, které Obamův program změnily k nepoznání. Jedna z nich byla, že ekonomickou politiku Obamovy vlády budou řídit lidé spjatí s velkým byznysem. Vrátili se Clintonovi lidé, například Timothy Geithner nebo Robert Rubin (ministr financí 1995-1999). Výsledek je ten, že pokračuje pomoc bankám (která už za Bushe mladšího dosáhla více než 700 miliard dolarů), nafukuje se zbrojní rozpočet a stagnují sociální výdaje. Například studenti, stále více odkázaní na půjčky, jsou ve velmi těžké situaci.
Obama ignoroval návrhy bývalého šéfa Fedu Paula Volckera, aby prosadil větší kontrolu bank a omezil tak jejich moc nad americkou ekonomikou. V roce 2010 byly příjmy špičkových manažerů 343krát vyšší než průměrný plat, zatímco ve Velké Británii a Kanadě šlo o dvacetinásobek a v Japonsku o jedenáctinásobek. Majetková nerovnost je tak obrovská, že nejbohatší jedno procento americké populace vlastnilo v roce 2011 čtvrtinu národního majetku. Za Obamy stagnují mzdy (minimální mzda je 5,15 USD), průměrný plat klesl o 40% (ze 126 tisíc USD v roce 2007 na 77 tisíc v roce 2010). Miliardářů bylo v roce 1985 jen13, v roce 2008, když vypukla krize, jich bylo už 450 a jejich počet se zvyšuje dál.
Za George Bushe mladšího došlo k útoku na občanská práva, v němž byl velmi iniciativní ministr spravedlnosti John Ashcroft. Přestože mimořádná opatření porušují 4. a 5. dodatek ústavy, zejména pak pátý dodatek, který zaručuje právo na soukromí, Obama je nezrušil. 1,5 mil. lidí muselo mít prověrku na úroveň přísně tajné. Od roku 2002 je možné kontrolovat korespondenci a telefonáty, což je v přímém rozporu s legislativou z roku 1978 (NSA kontrolovala denně 1,7 milionu e- mailů). Byly stanoveny potenciální cíle teroristů (bezpečnostní cíle), kterých bylo v roce 2003 sto šedesát, ale o pět let jich v rámci bezpečnostní hysterie bylo už 300 000! Obama všechno toto nechal v platnosti a jakékoli změny odmítl.
Takže stále platí i tzv. Patriot Act, který ve Sněmovně reprezentantů podpořilo 337 zákonodárců a 79 bylo proti. V senátu to bylo ještě výraznější, návrh podpořilo 98 senátorů a jen jeden jediný, Russ Feingold z Wisconsinu (senátorem byl 1993-2011), měl odvahu říci, že boj za svobodu je prohrán tehdy, jestliže sáhneme na práva občanů. Vše prošlo, i když se tím porušily zákony USA z roku 1978 i ústavní dodatky číslo 4 a 5. Opakuji znovu, že Obama změny těchto omezení demokracie výslovně odmítl.
Největší zklamání přinesla jeho zahraniční politika, a to nemluvím jen o jeho lhaní ve věci Ukrajiny a Ruska. Obama přehlíží porušování ženevských konvencí o zajatcích z roku 1949 a toleruje mučení zajatců (USA dodnes neakceptovaly mezinárodní úmluvu o zákazu mučení z roku 1958). Používá vojenská sílu v duchu výroku Madeleine Albrightové, že Američané jsou k tomu oprávněni proto, že jsou Američané, že jsou nadřazení.
Na jedné straně byla snížena pěchota o 14%, na druhé straně se navýšily investice do nových zbraní, jako jsou bezpilotní letouny zvané drony. Těch má být údajně 7000. V Iráku už padlo 4 500 Američanů, ale o počtu iráckých obětí není jasno. Odhady se pohybují mezi 150 000 až 1 milionem osob.
Americká vojenská přítomnost ve světě trvá. V USA je 6 tisíc vojenských základen a 1000 jich je po světě. Americké vojáky a zbraně má na svém území 151 států ze 192 států světového společenství.
Tohle tedy má být ta změna, které můžeme věřit?
Osobně si myslím, že Obama je ještě horší prezident než George Walker Bush, a to je co říct. Jen se lépe obléká a lépe hraje divadlo pro Američany. I hloupostí už vyslovil tolik, že by se mohly začít sbírat jako svého času oblíbené bushismy. Nezapomenutelný byl jeho výrok, že se po volbách chce sejít s kanadským prezidentem (proč se mu to dodnes nepodařilo? :-))
16.09.2014