„Vycházíme z každodenní zkušenosti. Naši pacienti se v první řadě zajímají o to, kolik zaplatí za své léky. Nezajímají se, jak správně léky užívat, aby se předešlo např. nadužívání léčiv, duplicitám či nežádoucím účinkům, což by je mělo zajímat v první řadě,“ vysvětluje PharmDr. Lucie Velebilová.
Zdraví je nedocenitelnou hodnotou a nelze jej stavět na úroveň peněz. Tato skutečnost je podle oslovených odborníků jedním z hlavních argumentů pro stanovení pevné ceny léčiv. „Jde o to, aby občané nemuseli hledat lékárnu s nejnižším doplatkem, nemuseli si pro své léky jezdit do 50km vzdálené lékárny jen proto, aby své léky dostali za co nejnižší cenu,“ podotýká Lucie Velebilová. Dalším důvodem ke stanovení pevných cen je podmínka dostupnosti léků pro všechny a za stejných podmínek. „Stále výraznější reexport léčiv znemožňuje dostání některých léků k pacientovi, jelikož v danou chvíli není v České republice a ani se neví, kdy se opět objeví a bude tedy zajištěn pro pacienta, který jej potřebuje. Stává se tak, že jen díky tomuto musí být pacient převeden na jiný lék, který mu nemusí vyhovovat, popř. hrozí zdvojení léčby a další komplikace. Různými podmínkami se myslí hlavně rozdílné ceny léčiv, a to hlavně těch hrazených ze zdravotního pojištění. Proč by občan bydlící třeba v Liberci a řádně platící zdravotní pojištění měl doplácet za své léky jinou cenu než občan žijící v Praze, anebo na vesnici,“ ptá se zkušený lékárník z Varnsdorfu PharmDr. Jindřich Šmíd.
Pevné ceny by též mohly dopomoci k rozložení lékárenské sítě, aby i občané právě na vesnicích či menších městech měli zajištěnou zdravotní-lékárenskou péči za stejných podmínek jako občané z velkých měst. „Tento požadavek nepovažujeme za nic mimořádného neb ve většině vyspělých států Evropy je dáno zákonem, že lékárny mezi sebou nesmí soutěžit cenou léků hrazených ze zdravotního pojištění. Předpokládáme, že při dobře nastavené lékové politice může dojít k situaci, kdy léčiva pro pacienty i pro systém zdravotního pojištění budou levnější. Zvýší to i míru přilnutí pacienta k léčbě. Jelikož bude seznámen s doplatkem, který bude dlouhodobě neměnný a bude tedy naslouchat i v lékárně poučení, jak správně lék užívat. Zamezí se tak komplikacím, které s užíváním léků souvisí,“ vysvětluje lékárník PharmDr. Mario Čeladník.
V neposlední řadě je třeba pamatovat i na to, že léčivo je zboží zvláštního charakteru, má pacientovi pomáhat, ale zároveň mu může při nevhodném užití ublížit. A v takovém případě odstraňování důsledků stojí zdravotnický systém nemalé zbytečně vynaložené prostředky.
„Zatímco v České republice panuje cenová džungle a obchod se zdravím, v sousedním Německu jsou ceny léků od 1.1.2011 jednotné a stanovené zákonem, který jde proti cenovému monopolu farmaceutických firem. Zákonem dále zavádí od 1.1.2015 také snížení zákonného zdravotního pojištění. Sečteno a podtrženo – zatímco v ČR dál pokračuje cenová džungle lékových dealerů, „chytrých lékáren“, lékáren obchodních řetězců na úkor peněženky pacienta, tak v sousedním Německu je tento trh pevně řízen státem a léky jsou na celém území Německa jednotné,“ podotýká senátor a předseda SPO Jan Veleba. Podle senátora je třeba tuto otázku nastolit a otevřít k ní odbornou celospolečenskou diskuzi. „Uvědomujeme si, že jde o mnohamiliardový kolotoč peněz, ale přece nemůžeme takovému principu donekonečna podléhat a musíme se zastat zájmů občanů,“ dodává Jan Veleba.
