„Přiznejme si, že situace je komplikovaná – Střední východ se topí ve zmatku a Západ na tom má, z pohledu posledních zhruba 100 let, svůj díl viny – díky tandemu Sykes-Picot, Balfourovi, státním převratům, okupacím, bombardování, vojenským základnám, chamtivému hladu po ropě atd.“

„Žádná snadná řešení se tak nenabízejí. Tři prosté zásady nám však pomohou úplně všem:

A)   Uznat, že svůj díl odpovědnosti nese i Západ;

B)   Nedělat věci ještě horší, než už jsou – a

C)   Mít na paměti, že násilí plodí nenávist, hlad po pomstě a ještě víc násilí, dopadající zpátky jako bumerang.“

„A) a C) však bombardující země ignorují – Spojené státy, Francie, Británie, Belgie i mé rodné Dánsko spolu s malými arabskými státy, které ISIS – al-Kájdu v Iráku – po léta paradoxně samy financují.“

„Být pro válku je snadné.“ Je to však většinou projev „intelektuální lenosti“, jež „dřív, než do války vyrazí, zvažuje pokojná řešení jen krajně  sporadicky“. „Snadné je i volat ´Pryč se všemi válkami a zbraněmi!´ -  problémy, před nimiž stojíme, však dobrotivá srdce, prahnoucí po míru, nevyřeší.“        

„Ty, co válce straní nebo jsou proti ní, spojuje myšlení, upřené k válce. To ohnisko třeba posunout a ptát se: Jaké jsou alternativy válek a militaristických řešení, která nic neřeší? Jak si s konflikty, jimž se lidské vztahy nevyhnou, poradit civilizovaně?“

„V (západním) světě je výzkum, vztahující se k otázkám války, největším ze všech badatelských témat s miliardami dolarů k dispozici.“ „Ptejme se každý  své vlastní země: Jak moc výzkumu, akademií, knih, filmů a vzdělávacích programů věnuje…zásadě OSN, že o mír třeba usilovat mírovým prostředky?“

Oberg navrhuje „myšlení, usilujícímu o méně militarizovaný svět“ následující maximy:

„Poučme se z dřívějších válek. Nebyly zdaleka tak úspěšné a většina premis, z nichž vycházely, se ukázala mylná.“

„V Iráku jsme zpátky díky invazi, okupaci a špatné správě celé země v rukou žalostně ignorantských cizinců.“

„Uvědomme si, že terorismus nelze vymýtit vražděním teroristů – stejně jako se vražděním kriminálníků nezbavíme kriminality. Snažme se porozumět hybným silám v pozadí a příčinám, jež z lidí dělají teroristy.“

„Chce to se zevrubně rozebrat v diagnóze konfliktu a víc než na jednotlivé hráče se zaměřit na neřešené problémy.“

„Koncipujme svou politiku kreativně a v souladu s hodnotami své vlastní demokratické společnosti.“

„Nesmím-li zabít člověka ze sousedství, proč by mělo být O. K. jich v čímsi ´národním zájmu´ vraždit tisíce?“

„Mysleme v souladu s Chartou OSN (kdo ji nečetl, ať to udělá).  V té stojí  naprosto jasně, že dřív než se sáhne po vojenských prostředcích, třeba  vyčerpat úplně všechny civilní.“

„Nepropadejme panice – věci je třeba vidět v delším výhledu a s hlubším poznáním všech stran konfliktu (konflikty jen o dvou stranách neexistují).  Pohled, rekapitulující v delším časovém rámci, musí zohlednit roli Západu, koloniální dědictví, obchod se zbraněmi atd.“

„Chce to empatii – schopnost klást si otázku, jak bude vaše kroky vnímat jejich oponent; nepropadat soudům ve stylu ´přání otcem myšlenky´; že když jim uděláme právě to, zřejmě poslechnou a udělají, co jim řekneme my sami! Uvažujme na několik tahů i protitahů dopředu, a ne jenom v mezích  prvního kola.“

„Nepodléhejme sebeklamu, k němuž svádí vojenská síla/převaha – tím, co o vítězi války a řešení konfliktu rozhoduje v poslední instanci, jsou intelekt a morální převaha. Arogance je v mezinárodních – a všech lidských vztazích – krajně nebezpečným rádcem.“

„Zkusme pochopit, co je ISIS, odkud se berou jeho nenávist a brutalita. Nehleďme na něj jen jako na masu šílenců, již radno vyvraždit. Rozumět někomu a dělat mu advokáta není totéž. Na ISIS má svůj díl viny i Západ -  brutalita chalífátu je odporná, svými historickými kořen však vede jak k islámu, tak k tomu, jak velkopansky se v regionu chová Západ.“