Prakticky nikdo v médiích se nad tímto flagrantním střetem zájmů A. Babiše nepohoršoval. Vlastně se podle reakcí v médiích zdálo, že jde o zcela normální situaci nehodnou větší pozornosti a komentáře. Ani opoziční politici – s výjimkou M. Kalouska – se této otázce příliš nevěnovali. Anebo k tomu v médiích nedostali velký prostor.
Aby A. Babiš uklidnil i ty, kteří přeci jen cítili, že by měli podotknout něco na toto téma. Tedy, že taková situace není zrovna košer a běžná, všechny ujistil, že „o tom“ (že jeho firma v daných tendrech soutěžila) vůbec, ale vůbec nic nevěděl. Myslím, že bychom A. Babiše hodně podceňovali, kdybychom uvěřili, že neví, pokud se v jeho firmách děje něco podnikatelsky významnějšího. A v tomto případě jde o byznys v řádech desítek, či spíše stovek milionů korun. Média se však raději než obludnému střetu zájmů, ve kterém stojí ministr financí, věnují například zdravotnímu stavu R. Janouška či jiným zcela okrajovým věcem.
Ovšem lidé, kteří A. Babišovi dělají marketing, jsou úžasní. Bezprostředně poté, co by snad část soudných voličů mohla zaregistrovat střet zájmů, ve kterém A. Babiš stojí, je A. Babiš medializován coby nekompromisní bojovník proti hazardu. Proč vlastně nezdanit hazard tu o padesát, tu o sto procent vyšší sazbou daně? To je jistě zcela správné a já se jen zpětně divím, proč to nešlo v těch minulých dvou volebních obdobích. Zejména za Nečasovy vlády dělaly Kalouskova TOP 09 a ODS doslova psí kusy proto, aby hazardu přes cestu nepoložili ani stéblo. A Babiš má zřejmě pravdu, pokud hovoří o tom, že navrženým zvýšením zdanění je do státní kasy možné dostat až o šest miliard korun ročně více. Jsou to pěkné peníze a zaplať pánbůh za ně.
Stejně nekompromisní by však měl Babiš být, i pokud jde o zdanění největších firem. Tedy většinou firem se zahraniční majetkovou účastí a povětšině s oligopolním charakterem na českém trhu. Mezi ty největší firmy na českém trhu však patří i Agrofert ministra Babiše. Vůbec nechci ministra financí podezírat, že by se v tomto případě choval, jak mu velí jeho podnikatelské a soukromé zájmy, ale všichni vidíme, že největší české firmy využívají či zneužívají svého oligopolního postavení v určitém oboru a benefitují na vrub středních a menších firem a také na vrub českého spotřebitele.
Chci se však vrátit k tendrům Lesů ČR. Boj proti hazardu už se v českých médiích hraje několikátý den a veřejnoprávní televize nám nabízí sympatické snímky rozesmátého ministra financí… Nikdo už v médiích nepřipomíná ten trapný střet zájmů kolem tendrů vypsaných Lesy ČR. Tak to má být. To je opravdová demokracie západního typu…K tomu patří skvělá, pluralitní média…
Jiří Paroubek
