Bankéře ČNB z tohoto postupu jistě obcházejí mrákoty a české ekonomické beletristy zrovna tak. Švýcaři si prostě jdou za svým národním zájmem a v bankovnictví chyby nedělají.
M. Zeman v minulém týdnu velmi správně upozornil vedení ČNB na to, že by si nemělo hrát na „demiurga“ české ekonomiky a že by ČNB měla „pokud možno okamžitě“ zastavit intervence proti české koruně. Prezident si jistě nemyslí, že centrální banka po jeho slovech opustí současné intervence. Šlo mu o spíše to, aby finanční trhy a česká veřejnost, včetně podnikatelské, dostaly signál, že centrální banka při únorové schůzi Bankovní rady nepřistoupí k dalšímu blouznivému kroku – k nové devalvaci české měny.
V tomto směru skutečně „obdivuji“ nervy premiéra Sobotky a ministra financí Babiše, kteří k tomuto velkému problému české ekonomiky absolutně mlčí. Je to pro mě naprosto nepochopitelné. Podobně jako fakt, že ještě dnes se najdou ekonomičtí beletristé (vesměs ti samí, kteří v nedávné minulosti podporovali a chválili Kalouskovu politiku stagnace ekonomiky), kteří prezidenta Zemana kritizují za to, že se vyjádřil k chybným intervenčním krokům ČNB. Věřím, že tito beletristé jsou ve svém zaujetí pro „nezávislost“ ČNB zcela nezištní. Jsou jenom hloupí.
Vytvářet z centrálních bank posvátné krávy, to je něco, co se nedělá v žádné skutečně demokratické zemi.
Každopádně se zdá, že na rozdíl od České republiky je ve Švýcarsku na prvním místě občan. Již v pátek a v sobotu mohli Švýcaři ocenit svou revalvovanou měnu při nákupech, a to zejména v sousedním Německu. Kdo ze Švýcarů měl ještě trpělivost pořádat o vrácení DPH, ten nakupoval o 40 – 50 % levněji nežli ve Švýcarsku. Také švýcarský průmysl bude podstatně levněji nakupovat vstupní suroviny a polotovary. Rozprodají se staré zásoby a pak už bude stanovování prodejních cen vycházet z nižších pořizovacích nákladů. Samozřejmě odvětví s vysokou přidanou hodnotou a s vysokou vázaností živé práce, jako je například hodinářský průmysl anebo hotelnictví, budou mít problém. Tam jsou tím klíčovým faktorem v ceně náklady práce. Švýcarští centrální bankéři tuto skutečnost nesporně znají a vědí, že jak švýcarské hodinky, tak švýcarský průmysl cestovního ruchu jsou významnými zaměstnavateli a tvůrci příjmů státního rozpočtu. Přesto se tak rozhodli.
Je příznačné, že česká média (včetně těch veřejnoprávních) v souvislosti s devalvací koruny, jak ji provedla ČNB, hovoří o tom, jak je to báječný krok pro české exportující firmy, ale vůbec nemluví o tom, co je dobré pro obyčejné občany. Švýcarskou centrální banku to, zdá se, velmi zajímá. Její šéfové velmi dobře chápou, že jsou zaměstnanci lidí – občanů.
