Část českého tisku hýkala a hýká radostí nad tím, jak se M. Zemanovi k příležitosti výročí osvobození Osvětimi nepodařilo do Prahy dostat světovou politickou elitu, a zejména představitele velmocí vítězné válečné koalice. Upřímně, sezvat na tuto akci k tomuto výročí světovou politickou elitu dva měsíce pře jejím konáním je velmi troufalé. Překvapivé by bylo, kdyby se přední světoví politici, bez ohledu na svůj kalendář, dostavili.

Protihitlerovské výročí dále umožňuje připomenout památku obětí holokaustu, tedy památku zhruba šesti milionů židovských obětí, a obětí z řady dalších národů. Na prvním místě příslušníků národů Sovětského svazu, kde se počet obětí války odhaduje až na 27 milionů, a dále z řad Poláků, jihoslovanských národů, Francouzů a dalších.

Je dobře, že účastníci vzpomínkového setkání budou hovořit také o obnovení antisemitských nálad v některých zemích západní Evropy a o aktivním přístupu politické třídy Evropy k těmto náladám, tak aby tyto postoje nezasáhly společnosti některých západoevropských zemí, podobně jako se to stalo ve třicátých letech minulého století v Německu.

Výročí osvobození Osvětimi a vzpomínka na vězně koncentračních táborů by země Západu a také Izrael měly vést ke snaze odstranit nespravedlnost ve vztazích například mezi Izraelem a Palestinou a ke snaze obnovit v oblasti Středního východu mír a zamezit jevům, jakými jsou například snahy části izraelských politiků o změnu demografické mapy východního Jeruzaléma a dalších území okupovaných Izraelem od tzv. Sedmidenní války v roce 1967.