Podotýkám, že vysokou nezaměstnaností mladých lidí trpí i strukturálně postižené regiony u nás v České republice. Aktivity podnikatelů nicméně mají dopady i ve vyloučených oblastech a je třeba je podporovat.
Nezaměstnanost mladých má bohužel i širší rozměr, kterým je problém vykořenění a radikalizace „bezprizorní“ mládeže, jenž může v extrémních případech vést až k situacím, jako byl útok na Charlie Hebdo. Tváří v tvář populační krizi Západu jde také o to posilovat schopnost mladých lidí zakládat a uživit rodiny.
Vítám proto, že Komise navrhuje zásadní navýšení prostředků na podporu zaměstnanosti mladých. Věřím, že prostředky budou vynakládány smysluplně a pokusím se na to ve své zemi dohlédnout. Sama jsem přesvědčena o tom, že většina peněz by měla jít do zvyšování kvality učňovského a odborného vzdělávání, aby se lépe přiblížila požadavkům zaměstnavatelů a dovednostem mladých lidí. Stejně tak je třeba myslet na větší zapojení zaměstnavatelů do procesu tvorby vzdělávání.
Jednotlivých iniciativ EU v této oblasti je několik a člověk se může v nabídce snadno přestat orientovat. Důležité proto je, abychom regulacemi nestavěli bariéry a místo toho prakticky pomáhali. Například tím, že pošleme peníze tam, kde budou mít skutečný dopad. A doprovodíme naši investici patřičnými reformami trhu práce.