Hlavní je, že katolická církev v pojetí českých prelátů pojem bližního zná a podle toho se také chová. Nechci připomínat autodafé, kdy i desetitisíce věrných katolíků včetně J. Husa skončilo na hořících hranicích, spíš bych rád připomněl, jak se katolická církev pod vedením D. Duky vrhla na majetek a finance státu v rámci tzv. církevních restitucí.
Finance našeho státu v pravdě nejsou v nejlepší formě, a přesto si bude katolická církev po příštích třicet let vybírat reparace za škody, které jí byly reálně či domněle způsobeny v době totalitního komunistického režimu.
To o lásce k bližnímu příliš nesvědčí. Česká katolická církev by si po vzoru Svatého otce Františka I., než se ústy své hlavy pustí do kritiky jiných, měla zamést před svým prahem.
