Občané pak mají pocit, že se tato témata řeší technokraticky, bez konkrétní odpovědnosti jednotlivců a bez demokratického zapojení veřejnosti.
Často není nic snazšího než tyto obavy využívat ke svým vlastním účelům. Velmi dobrým nástrojem jsou přitom konspirační teorie, které zdánlivě poskytují snadné odpovědi a rychlá vysvětlení. Důkazy pro to však nepotřebují.
Svět podle konspirátorů
Snad nejčastější obětí těchto konspiračních teorií jsou Spojené státy americké a Evropská unie. Nejnověji i v případě Transatlantického obchodního a investiční partnerství (TTIP). Podle některých kritiků je přeci zřejmé, že TTIP je pouze v zájmu (amerických, jakých jiných) nadnárodních společností, které už neví, jak by Evropu ještě více zotročily, a proto teď přichází s "majstrštykem" v podobě obchodní dohody, která povede k vytvoření korporátního RVHP pod vedením CEO z Wall Streetu.
Veřejnosti musí být na první pohled jasné, že americké firmy nás chtějí opanovat, určovat naše standardy potravin, životního prostředí či pracovně—právních předpisů, či dokonce našich základních práv. A proto má transatlantická oligarchická struktura i u nás své agenty, kteří nedělají nic jiného, než plní úkoly svých amerických chlebodárců, aby dosáhli uzavření TTIP, který otevře evropská stavidla americkým GMO potravinám, chlorovaným kuřatům a právnickým kancelářím nedočkavým spustit vlnu arbitráží proti členským státům EU.
Po TTIPu nevolají korporace, ale menší podniky
Tolik konspirační teorie. Realita, ale i svět jsou samozřejmě mnohem složitější a zdaleka nejsou tak černobílé. Ano, podniky mají zájem omezovat překážky, kterým čelí při snaze dostat se na druhý kontinent. Komu tyto překážky v podobě cel a administrativy nejvíce vadí? Jsou to právě malé a střední podniky, které na rozdíl od nadnárodních firem často nemají kapacitu ani zdroje k překonání všech byrokratických požadavků a proto se do vývozu do světa raději ani nepouští. Jen pro zajímavost, v EU je 99% podniků v kategorii "malé a střední podniky". Ty mají často skvělý inovační potenciál a to zejména v českém případě. Právě tyto podniky tvoří v EU 85% všech nových pracovních míst. A právě tyto podniky — v ČR prostřednictvím Asociace malých a středních podniků — volají po TTIP, ve kterém vidí velkou příležitost.
Ano, prosazujeme volný obchod. Otevřenost světu se totiž ČR zatím velmi vyplatila. Ať už historicky ve Středoevropské zóně volného obchodu, naší účastí na vnitřním trhu EU či na obchodní politice EU. Přínosy obchodních dohod EU se třetími zeměmi pro evropské občany i podniky jsou naprosto jasné, ať už jde o vznik nových pracovních míst, rozvoj investičních příležitostí či široké nabídky zboží a služeb v našich obchodech. Obklopovat se hradbami celních i jiných překážek se nikdy nikomu v minulosti nevyplatilo, neboť to vždy znamenalo snížení přílivu investic, omezení šíření know—how i mezilidských vazeb. Takovou etapu ČR již zažila a rozhodně jí to neprospělo. Byť je náš přímý obchod s USA malý, nezapomeňme, že je velmi důležitý z hlediska přidané hodnoty. S USA si měníme naše nejsofistikovanější výrobky a tím dáváme práci nejenom našim dělníkům, ale také inženýrům a vědcům. V několika městech USA již dnes jezdí naše tramvaje… a věřím, že díky TTIP se počet těchto měst znásobí.
Žádné vyjednávání o nás bez nás
U TTIP zároveň víme, co nechceme. Naše pozice je jednoznačná a už byla zopakována tisíckrát — TTIP nepovede ke změnám evropské legislativy v oblasti životního prostředí, pracovního práva či ochrany spotřebitele. Tečka. To je náš závazek. Apeluji na občanskou společnost, ať spolu monitorujeme dodržení tohoto jasného slibu. Pokud mají zástupci občanské společnosti konkrétní a podložené obavy, ať neváhají a sdílejí je s námi. Argumentovat tím, že je přeci každému jasné, co chtějí nadnárodní firmy, opravdu nestačí. Co je třeba, jsou tvrdá fakta a nikoliv opakování manter.
O transparentnosti TTIP byly již řečeny a napsány stovky tisíc komentářů. Rád jen připomenu, že Evropská komise zveřejnila všechny své poziční materiály a návrhy kapitol TTIP, o TTIP pravidelně diskutujeme na úrovni expertů i ministrů, v Evropě i u nás doma proběhly tisíce akcí a setkání s nevládními organizacemi, poslanci, odboráři a studenty. O TTIP pravidelně diskutuje Rada ministrů i Evropský parlament, který o jeho osudu bude jako přímo volený orgán, jako hlas evropského lidu, rozhodovat. TTIP tedy nebude v rukou anonymních byrokratů a ředitelů nadnárodních firem, ale v rukou Vašeho ministra, Vašich poslanců, tedy Vámi zvolených zástupců a zákonodárců.
Věcné diskuze se nebojíme, právě naopak
Budu jen rád, pokud o obchodní politice i jednotlivých detailech TTIP povedeme věcnou diskuzi. Zaměřme se však na fakta a nikoliv zkreslená tvrzení, která nejsou podložena argumenty. Postavme naši diskuzi na materiálech Evropské komise, na autentických návrzích článků kapitol a pozičních dokumentech a nikoliv na dohadech, obviněních a konspiracích. Pokud si někdo myslí, že TTIP podřídí naše zájmy zájmům nadnárodních firem, ať nám tyto oblasti identifikuje na základě jasných materiálů a odkazů. Nestrašme zbytečně veřejnost katastrofickými vizemi, ale předkládejme jí objektivní informace a buďme otevřeni diskuzi.
Moje ministerstvo takovou debatu velmi vítá a podporuje. O TTIP jsme připraveni bavit se se všemi, kteří projeví skutečný zájem, jsou schopni odhlédnout od ideologických předsudků a dovedou svá tvrzení něčím podložit. Věřím, i na základě naší zkušenosti s obdobnými dohodami z minulosti, že TTIP může učinit naši zemi i Evropu ekonomicky silnější a lépe ji tak připravit na výzvy dneška.
