K připomenutí zrodu tohoto základního dokumentu tehdejšího Československa Sněmovna uspořádala výstavu ústavy a dalších souvisejících dokumentů. Slavnostního zahájení expozice v předsálí jednacího sálu se zúčastnil předseda Sněmovny Jan Hamáček, který při té příležitosti vyzdvihl význam dokumentu pro naše novodobé dějiny.
Výročí první prvorepublikové ústavy není jen formální událostí. Právě v poslední době je toto téma velmi aktuální v souvislosti s diskusemi o možných úpravách její současné podoby. Je dobré si připomenout, že i přes mnohé společenské výkyvy i rozdělení společného státu se tato základní právní norma za 95 let v zásadě nezměnila. Základní teze zůstaly platné dodnes, což svědčí o kvalitě, kterou jí dali do vínku její tehdejší tvůrci. Ústavní listina Československé republiky z roku 1920 byla jednoznačně hlavní předlohou pro první českou ústavu, která byla sepsána v roce 1992 a platí až na několik úprav i nyní.
V roce 1920 Ústavní listinu schvaloval jednokomorový, tzv. revoluční, parlament. Na textu naší první ústavy se podílely významné osobnosti tehdejší politiky – především sociální demokrat Alfréd Meissner, ministr a pozdější premiér Antonín Švehla nebo profesor Jiří Hoetzel. Listina vycházela z několika vzorů – rakouské ústavy, z ústavy třetí francouzské republiky a z americké ústavy.
„Projednávání ústavy tehdejším Národním shromážděním nebylo ani tenkrát vůbec jednoduché. Schůze trvala 20 hodin a poslanci ji ukončili v půl čtvrté ráno 29. února zpěvem hymny a provoláním slávy prezidentovi Masarykovi,“ vysvětluje předseda Sněmovny Jan Hamáček a dodává: "Tento významný den dodnes připomíná pamětní deska z roku 1933 na budově Poslanecké sněmovny ve Sněmovní ulici, kam jsme u příležitosti výročí vzniku ústavy položili květiny.“
Jak bylo již uvedeno, prvorepubliková ústava představovala hlavní inspirací při formulování textu dnešní ústavy. Oba dokumenty mají obdobnou strukturu, využívají stejných pojmů a názvů. Již při nahlédnutí na jednotlivé hlavy ústavy je tato shoda naprosto zřejmá. Obdobně jako prvorepubliková ústava vycházela ta nynější z principu parlamentní formy vlády, kde Poslanecká sněmovna vyjadřuje vládě důvěru a nedůvěru. Ve svém původním znění se rovněž téměř shodoval způsob volby prezidenta oběma parlamentními komorami, podobně jako například pasáže týkající se doživotní imunity poslanců.
Pravomoci prezidenta, postavení ústavních soudců, délky jejich funkčního období, způsob jmenování bankovní rady, klouzavý mandát poslanců nebo odstranění některých nelogičností jsou předmětem diskusí, které by měly vyvrcholit změnou současné ústavy. Jde však většinou o technické záležitosti, nikoliv o změnu ducha dokumentu.
