„Rok 2014 byl pro české lázeňství zlomový. Podpis Memoranda mezi ministerstvem zdravotnictví, lázněmi a zdravotními pojišťovnami a následná nová právní úprava poskytování lázeňské léčebně rehabilitační péče vedly k jednoznačnému úspěchu. Odstranili jsme mimo jiné stav, kdy byli pacienti kvůli stanovené délce pobytu 21 dnů z lázní propouštěni bez dostatečného zlepšení zdravotního stavu. Navrátili jsme lidem možnost léčit se u vybraných indikací 28 dnů a pobyty dle doporučení lékaře i prodloužit a opakovat. Výrazně se tím rozšířila skupina pacientů, kteří byli zařazeni do komplexní lázeňské péče. Meziročně došlo k nárůstu o 41%,“ uvedl ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček po zasedání tripartity, kterou informoval o stavu českého lázeňství.
„Tripartita se zároveň shodla, že požádá vládu o vyjmutí Janských Lázní a Horských lázní Karlova Studánka z privatizace. Tento záměr plně podporuji, protože obě zařízení jsou svou nabídkou péče pro pacienty výjimečná a v rukou soukromého vlastníka se lze obávat změn nabízené péče s důrazem na komerční využití a tím ztráty možností léčby pro některé současné pacienty. Uvědomme si, že v Janských lázních se léčí například děti s mozkovou obrnou a v Karlově Studánce máme jedinečné klimatické podmínky pro léčbu nemocí dýchacího a oběhového ústrojí. Je tu také další důvod vyjmout tato zařízení z privatizace, a tím je fakt, že lázním zařazení v režimu zákona o podmínkách převodu majetku státu znemožňuje investovat například do obnovy,“ upozornil dále ministr Němeček.
Co se týká efektu kroků na podporu lázeňství, data získaná od poskytovatelů lázeňské léčebně rehabilitační péče za leden a částečně únor roku 2015 ještě plně neodráží novelizaci právních předpisů týkajících se tzv. indikačního seznamu, ale naznačují, že letos můžeme očekávat navýšení celkového množství pacientů komplexní lázeňské péče v počtech kolem 80 tisíc. Takové navýšení by znamenalo de facto návrat ke stavu v roce 2010.
Naší další snahou bude řešit stárnutí populace lékařů v lázních, kteří v současné době jen velice těžko nacházejí nové kolegy. Důležitou úpravou v tomto směru bylo začlenění výuky balneologie do vzdělávacího programu pregraduálního vzdělávání lékařů. Ministerstvo zároveň hodlá zařadit téma organizace lázeňství i do vybraných oborů postgraduálního specializačního vzdělávání.
Reagujeme také na požadavky obyvatel obcí v okolí lázeňských míst, kteří negativně vnímají, že nemohou využívat procedury místních lázní ambulantně. Cestu, jak jim vrátit možnost přístupu k procedurám v jejich „domovských“ lázních bez nutnosti ubytování v areálu poskytovatele péče, vidíme v zavedení takzvaného ambulantního kódu do Seznamu výkonů. Ten by umožnil proplácet ze zdravotního pojištění i poskytování ambulantní rehabilitační péče s využitím přírodního léčivého zdroje.
Považujeme za nutné vysvětlit, že ačkoli se mylně objevují informace, že definice příspěvkové lázeňské péče jako lůžkové je novinkou, změna platí už několik let. Upravena je zákonem o zdravotních službách z roku 2011. Došlo k ní na základě požadavků odborné veřejnosti, která spojuje efekt lázeňské léčebně rehabilitační péče s celodenním režimem, tedy v neposlední řadě i s dodržením dietního a klidového režimu. Ten může být poskytovatelem garantován pouze v jeho vlastních zařízeních. Vše je nastaveno i s ohledem na bezpečnost pacienta, a to včetně případů akutních zdravotních komplikací. V zařízeních hotelového typu, která přímo nespadají pod poskytovatele péče, není možné garantovat pro zdravotní stav pacienta přesně cílenou odbornou pomoc.
„Zavedení definice nového výkonu, de facto zřízení kódu pro ambulantní rehabilitační péči s využitím výtěžku z lokálního přírodního léčivého zdroje, by tedy vrátilo možnost stálým obyvatelům lázeňských míst absolvovat de facto některé z lázeňských procedur bez dalších výdajů na ubytování a stravování, pokud by to samozřejmě dovoloval jejich zdravotní stav. Tuto novinku má za úkol prodiskutovat pracovní skupina za účasti zástupců Svazu léčebných lázní České republiky a dalších odborníků,“ upřesnil ministr zdravotnictví.
