Tenhle výrok paní ministryně jsem si přečetl vícekrát. Přečetl jsem ho také ženě, která se zhrozila. Vůbec nebyla schopna pochopit, jak něco takového může někdo veřejně říci. Ty děti, které si odkojila? Výchova jejich synů, které si „vypiplala“ je záležitostí státu? Stát rozhodne o jejich životě? Stát jim přeci, žádný život nedal.
Nakonec se mě ptá: „Jak to může říci jiná žena, taky matka?“
Nechápu. Nedokážu odpovědět. Jak to, že po hrůzných historických zkušenostech s tím, co se stalo, když státy zasáhly do přirozeného přediva rodiny, může někdo něco takového bezostyšně tvrdit? A za odměnu se stát ministryní? Nevím.
… výchova dětí není soukromou záležitostí lidí, ale státu …
Děsivá slova. Děsivé myšlenky toho kdo je vyřkl. Závidím svým beskydským předkům, že na ně vrchnost nedosáhla tolik, jako na nás. Skutečný ničitel rodiny? Prague Pride to opravdu nebude, to je akce exhibicionistů sexuality.
Tichá malá zvěrstva, která mohou mít skutečný dopad do života lidí, jsou totiž v hlavě usměvavé ministryně a nesmíme je nechat projít.
