Martině Dlabajové se podařilo shromáždit různá vydání této populární knihy ve třiapadesáti jazycích a dialektech z padesáti zemí od Francie po Japonsko. „Některé exempláře jsou skutečně unikátní a pocházejí i z velmi vzdálených a exotických krajů. Ve sbírce mám třeba Malého prince ze Srí Lanky v sinhálštině, z Kambodže v khmérštině, z Nepálu nebo z tichomořských ostrovů v tahitštině či markézštině,“ vyjmenovává nejexotičtější kousky ze sbírky M. Dlabajová.
Za nejcennější však považuje paradoxně francouzské vydání. „Nejvzácnější knihou je pro mne originální kniha Le Petit Prince ve francouzštině z roku 1948 a pak řecké vydání z roku 1957, které jsem ulovila v aténském antikvariátu,“ dodává sběratelka a ukazuje ještě na ochmataný modrý přebal knížky Il Piccolo Prinicipe. „To byl můj vůbec první Malý princ. Učila jsem se podle něj italsky a pak se mnou procestoval půlku světa,“ vypráví M. Dlabajová.
Dnes má M. Dlabajová ve své sbírce hned osm italských vydání a další knihy jsou psány v různých italských dialektech, jako je piemontský, benátský nebo napoletánský. Podle dalších překladů Exupéryho moudrého vyprávění se podle svých slov učila i další světové jazyky, jako je španělština, ruština či němčina. Některá evropská vydání jí darovali přátelé z ciziny či kolegové z Evropského parlamentu, exotičtější kousky si pořídila na cestách nebo jí je ze svých výprav přivezli známí. Těsně před zahájením výstavy dorazil poštou výtisk z Brazílie.
Malý princ provází sběratelku celým životem. Princovo putování mezi planetkami je jí inspirací v pracovním, ale především v osobním životě. „Malý princ není příběh pro každého. Když ale jeho kouzlu propadnete, je to láska na celý život. Milovat Malého prince znamená najít ve svém srdci odvahu zůstat čistým a zranitelným dítětem, i když vyrostete. Zůstat sami sebou,“ dodává M. Dlabajová.