Řeč je o Středním východu. Naposled o tom, co trpce glosoval i americký ministr obrany Ash Carter: „Irácké síly prokázaly nulovou vůli k boji…Vycvičit je můžeme, můžeme je i vyzbrojit; vůle k boji je však tím, co jim my sami dát nedokážeme.“

O debaklu v Ramádí „znechucení američtí vojenští činitelé říkají, že tu 1.000 bojovníků ISIS vyhrálo nad převahou 10 ku 1“. 

„Proč bere irácká armáda na ramena? A co k útoku na město, jehož obránci jsou v takové přesile, motivuje bojovníky ISIS?“ „Čím to, že „všichni mučedníci jsou právě na jejich straně? A proč je to právě naše strana, kdo projevuje ´nulovou vůli k boji´?“ „Celá a tak často?“

„Iráčané nejsou zbabělci. Jejich otcové v letech 1980 až 1988, kdy svou zemi bránili proti Íránu, umírali po tisících. Padli-li by Iráčané za diktátora Saddáma Husajna, proč se dnešní irácká armáda zdráhá bojovat za demokratického Hajdara Abádího?“

„Čím to, že to samé, co pro Irák, platí i v Sýrii“? Kde ovšem – na rozdíl od Iráku - neváhají nasadit krk nejen odnože al-Kájdy, ale i „armáda Bašára Asada, krvácející sice, ale bojující stále“? A „co ´Svobodná syrská armáda´, za níž jsme stáli my? Má to za sebou. Část z ní bojovala, zbytek však přeběhl k džihádistům, dezertoval anebo své zbraně zakšeftoval.“      

To samé v bleděmodrém předvádí i Jemen: „Rebelové obsadili Saná, prezidenta vyhnali do exilu, Aden okupovali a zmocnili se kvant amerických zbraní.“ „Armáda, zaštítěná Spojenými státy, se sesypala“.

„V Afghánistánu si to rozdáváme s Talibánem už 13 let. Ten ovšem bojuje stále. A mnozí se bojí, že afgánská armáda, jejíž výcvik a výzbroj nás stály desítky miliard, se, jen co odejdeme, rozpadne.“

„Tím, zač Peršané a Arabové bojovat budou, tak jako Kurdové a Turci, je obrana vlastní země. Který z kmenů Středního východu však bude bojovat a umírat za sekulární americké hodnoty demokracie, diverzity, pluralismu, sexuální svobody a genderové rovnoprávnosti?“ 

To, zač Střední východ nasadit krk neváhá, se shoduje hlavně v jednom:  „Vyžeňme křižáky z naší země!“

Právě tak zní skutečně „směrodatné otázky“. Ústí v tu „ze všech nejdůležitější: Je Západ na Středním a Blízkém východě s to vyhrát?“

„Skoro ve všech válkách, v nichž jsme se angažovali, měli ti, za kým jsme stáli, navrch co do výcviku, zbraní i početní síly. Jenomže na to, co mužům dává vůli bojovat, umírat, či stát se dobrovolně mučedníkem, našly recept Islámský stát, al-Kájda a Talibán, naši přátelé však ne.“

Vyhnat vetřelce – a „jejich loutky“ – „to je cíl, za nějž položí muslimský muž život“. „A tahle nabídka zabírá dokonce i na Západě“.