Počítal jsem ale s tím, že „viditelná“ schůzka v Lánech bude mít vyústění v jednotném vyjádření, které dá tón celospolečenské diskusi.

Prezidentova iniciativa se tak jistě mohla stát základem pro celospolečenskou diskusi. Marketingové hodnoty tématu si ale všimli také marketingoví odborníci A. Babiše, a tak A. Babiš po nedělní schůzce s prezidentem prohlásil, že by chtěl ohledně přijetí eura uspořádat „nezávazné referendum“. To by proběhlo zároveň s parlamentními volbami. Otázky měnového charakteru jsou pro stát ovšem natolik závažné, že by se neměly stát předmětem marketingových triků.

Proti přijetí eura je nyní podle nedávného průzkumu společnosti CVVM 69 % občanů ČR a podle průzkumu společnosti Eurobarometr jsou občané ČR k euru vůbec nejskeptičtější ze všech zemí EU, které se zavázaly euro přijmout, ale zatím tak neučinily.

Všichni účastníci schůzky měli veřejnosti unisono říci, že dělají vše proto, aby ji přesvědčili o výhodách přijetí eura pro stát i pro většinu občanů.

Ovšem tak, jak celou věc nyní postavil A. Babiš, se z přijetí eura stane výsostně politická otázka i v rámci vládní koalice. Babiš chce vysát voličský elektorát ODS a současně oslabit ČSSD o její euroskeptické voliče.

To mu ve volbách nepochybně přinese krátkodobý prospěch, ale republiku nepřijetí eura v dlouhodobém horizontu oslabí a odtlačí ji na periferii EU, kde se sejde s ekonomicky nejslabšími státy EU, Rumunskem, Bulharskem a nejspíše i Řeckem.

Jde již o druhou otázku v krátké době, kterou vláda řeší – tentokrát tím, že si jeden ze dvou velkých subjektů ve vládě otevírá cestu k euroskeptickému řešení – která pravděpodobně v delším časovém horizontu povede k retardaci české ekonomiky.

Tou první otázkou je odpověď na leitmotiv aktualizované státní energetické koncepce, kterým má být jaderná energie čímž jde ČR v takto zásadní otázce, vědomě či nevědomě, proti hlavnímu proudu EU.

Pokud to shrnu, je to tak, že v důsledku nejspíše podstatně dražší elektřiny u nás se český průmysl po eventuální dostavbě čtyř jaderných bloků dostane do velkých problémů se svou konkurenceschopností. Vysoké ceny elektřiny tak negativně ovlivní i životní úroveň lidí…