Konference reagovala především na narůstající počet dětí odebraných v různých zemích po celé Evropě, z nichž nejčastěji zmiňovaná byla Velká Británie a Norsko, které jsou také nejvíce citovány v české souvislosti.
„V posledních měsících se zájem o práva dětí masivně zvedl a toto téma začalo být nesmírně důležité. Děti a jejich práva jsou nyní v centru naší pozornosti a snažíme se maximálně prosazovat jejich zájmy. Tento fenomén ale zároveň přináší jeden paradox - počínání v nejlepším zájmu dítěte často vede k tomu, že se děti stávají oběťmi. Oběťmi systému, kulturního nedorozumění i nekalých praktik. Proto jsem otevřel diskuzi v rámci tohoto kulatého stolu," vysvětluje Zdechovský důvody pro organizaci konference s názvem Nejlepší zájmy dítěte: byly dobře prosazovány v Evropě?
Evropský parlament se musí více zasadit v boji o práva dětí
Diskuze prvního panelu se dotýkala především možnosti reagovat na vysoké číslo odebraných dětí na mezinárodní úrovni. Během debaty zazněly příspěvky od viceprezidentky Evropského parlamentu Mairead McGuiness, která zdůraznila důležitost spolupráce na evropské úrovni a také od předsedkyně petičního výboru, Švédky Cecilie Wikström, která vytyčila, jako hlavní cíl aktivnější zapojení Evropského parlamentu v boji za práva dětí. Během druhého panelu se řečníci shodli především na tom, že je potřeba rychlejšího a jasnějšího jednání národních vlád a také přiblížení aktivit Evropského parlamentu a Evropské komise v této oblasti. Při debatě se otevřela mimo jiné kauza Evy Michalákové z České republiky a další velmi podobné případy, které zasáhly rodiny napříč zeměmi Evropské unie.