Zlatá generace hokejistů, vychovaná před rokem 89, v dohledné době nevyroste.

David Pazdera

Marxismus je všemocný, protože je pravdivý.

BPP
mimo zastupitelskou funkci

Prohlášení trenéra národního mužstva Miroslava Přerosta, který veřejnosti oznámil, že mužstvo jede za jasným cílem a to je zisk medaile, se tento cíl bohužel nepodařilo splnit. Kritika na jeho hlavu byla natolik silná, že vygradovala jeho zhroucením a hospitalizací ve zdravotnickém zařízení.

Veřejnost, nabažená úspěchy v podobě zlatých medailí z olympijských her v Naganu 1998 a tří titulů mistra světa v řadě v letech 1999 - 2001, přestala uznávat jiné umístění, než na stupni nejvyšším. Nepamatuji si, že by na Václavském náměstí při boji o třetí místo byla umístěna videoprojekce a připravený program pro fanoušky. Neočekávám, že v dohledné době českému sportu vyrostou další "zlatí hokejisté". Hráči jakými byli Hašek, Ručinský, Šlégr, nebo Dopita dostali ve svém dětství stejnou možnost jako všichni ostatní, kteří hokej chtěli hrát. Obávám se, že toto již v dnešní době není možné. Situace sportujících žáků, do které se dostal nejen hokej, je významně ovlivněna faktorem sociálních nejistot v podobě příjmů rodičů malých sportovců a poměrně vysokých nákladů na tento sport. V důsledku těchto nepříznivých jevů se děti věnují často jiným sportovním odvětvím, která nejsou tolik finančně náročná. Menší počet mladých hokejistů znamená samozřejmě také menší konkurenci, menší možnost najít a vybrat ty nejlepší. Už to častokrát není o tom mít talent a ukázat, že jsem dobrý a mám na víc. Trenér Přerost dostal k dispozici skutečně asi to nejlepší co mohl mít, ale obávám se, že chyba je ve výchově mladých hokejistů. Jak bývá u nás dobrým zvykem veřejnost pod pojmem Přerosta pojmenovala neúspěch a ukázala na něj jako na jasného viníka. Zásadním problémem se ale nikdo nezabývá. Podívejme se´jak se světový hokej rozvíjel a jak do něj státy investovaly... Například Švédsko, Švýcarsko, Kanada nebo Finsko. Tyto země začaly vychovávat sportovní mládež, která nyní nastupuje a ukazuje svou kvalitu a svou vyspělost před naším hokejem. To jsou hlavní důvody proč si troufám říci, že v dohledné době se budeme muset začít radovat z jakéhokoliv cenného kovu. Veřejnost by si měla uvědomit, že ani náš hokej není žádné perpetuum mobile na talentované hráče. Každý národ má éru hráčů, kteří dosáhnou vysněných cílů, ale nic není věčné.

Josef Tylš

poznámka Davida Pazdery: Vývoj na mistrovství světa v ledním hokeji v Praze a Ostravě dal Josefovi zcela za pravdu. Podívejme se, kdo se dostal do elitní čtyřky. V USA a Kanadě (Rusko je v mnohém specifické) jsou v týmu, vybíraném z mnoha desítek "manšaftů", především děti zbohatlíků (v podstatě bez ohledu na talent), kteří mají hokejové školy, hokejová stipendia na univerzitách, za sebou obrovské částky investované do NHL - Severoamerické hokejové ligy, u které si nemohu odpustit zmínit, že na užším hřišti a s bitkami hráčů je NHL někdy spíše jatkami, než-li hokejem. Vezměme, jaká kauza teď hýbe českým hokejem, bez ohledu na vinu/nevinu extrenéra národního týmu Vl.Růžičky si asi představíme, jaké poměry jsou v byznysu ve sportu ve Spojených státech. Myslím si, že budeme ještě vzpomínat na dvě čtvrtá místa na posledních mistrovstvích.