I proto předčasné volby v Řecku vyhrála v lednu levicová strana SYRIZA. Jejím hlavním předvolebním slibem bylo, že prosadí alternativu, jež pomůže Řecku vymanit se z ponižující dluhové spirály, kterou politika pouhých škrtů, naordinovaných tzv. Trojkou, ještě více zhoršovala. Řešení řecké krize totiž nelze dosáhnout jednostranným a stupňovaným tlakem věřitelských zemí, především Německa.
KSČM oceňuje uspořádání referenda. Antidemokratické útoky proti referendu ze strany představitelů zemí EU a jejích institucí byly vměšováním do vnitřních záležitostí Řecka i bezprecedentním zpochybňováním tohoto nástroje přímé demokracie. Řecký lid to nemohl vnímat jinak, než jako útok na vlastní důstojnost.
Místo hledání způsobů, jak Řecko oddlužit a pozvednout jeho ekonomiku, se útočí na jeho levicovou vládu a země se vyhání z eurozóny. Základem skutečného řešení je podle KSČM alternativní program pozvednutí zdecimované řecké ekonomiky, na které se musí podílet ti, kteří si přivlastňovali po celou dobu zisk.
Řecku byla po téměř vyděračských vyjednáváních v nerovném poměru sil přislíbena další finanční pomoc prostřednictvím tzv. eurovalu, podmíněná sociálně tvrdými reformami. Nástrojem je nový unijní systém ESM, který byl založen v roce 2012 a platí pro eurozónu. ČR by se jeho uplatnění nemělo dotknout. Nebezpečná je však snaha Evropské komise o aktivaci fondu ESFM a překlenovací půjčka na nejbližší týdny. KSČM se domnívá, že jako nečlenský stát eurozóny nemáme nést důsledky její dlouhodobě neřešené nestability.
Bolestný kompromis, ke kterému se na prahu katastrofy schválením reforem Řecko zavázalo, je na samé hraně toho, co země může unést. Jeho součástí má být restrukturalizace dluhu a podpora růstu, kterou však vedle zvyšování daní i bohatým a auditu veřejného sektoru představuje žel také rozprodávání majetku a revizi důchodového systému. Výsledkem bude další snižování celkové životní úrovně většiny obyvatel Řecka.
KSČM navrhuje opatření k potřebnému růstu řecké ekonomiky, který jediný může vyvést Řecko z pasti, a to investice do rozvoje země a pobídky, jež povedou ke zvýšení domácí spotřeby. To je cesta, kterou by eurozóna i ve vlastním zájmu měla Řecku nabídnout.