Mělo by jim dokonce být zamezeno na území EU vůbec vstoupit, a to jakýmkoliv způsobem. Četl jsem, že ministr zahraničí království Maroko důrazně protestuje, aby vůbec EU uvažovala o tom, že by se v severní Africe vytvořily uprchlické tábory, kde by příslušní úředníci z Bruselu zjišťovali, který z žadatelů o asyl či jiný uprchlík má na asyl nárok či nikoliv. Přičemž i z Maroka prchají do Evropy migranti. Maroko je konstituční monarchií, jejíž hlavou je král, který je zároveň nejvyšším představitelem tamní muslimské církve.

Tyto tábory měla financovat EU, čili by s tím tamní země neměly žádné finanční náklady, navíc by, jak to tak bývá, dostalo příležitost i tamní obyvatelstvo, protože by se pro ně vytvořila pracovní místa.

Imigrační vlny jakoby fungovaly na principu sněhových koulí, na které se nabaluje stále více sněhu. Začínám mít skutečně takový dojem, že tato imigrační, dnes už by se dalo říci lavina, byla uměle vyprodukována, aby zničila ekonomiku Evropské unie a jejích jednotlivých států. A bohužel nejenom ekonomiku, ale i sociální systémy jednotlivých států i celé unie.

A to je velký problém. Nevím zda i jinde, ale v Praze přibývá doslova matematickou řadou bezdomovců, a co je ještě tristnější, i bezdomovkyň. Na lidech začínajících žít bez domova, na těch, kteří spadli do pasti exekucí z koloběhu nemožnosti platit nájmy a různé poplatky, je vidět, jak se snaží, aby nikdo nepoznal, že jsou na ulici. Tato psychická újma je zřejmě nejtěžší na bezdomoví lidí, kteří by si to v době svého aktivního života ani zlomkem mysli nemohli představit.

Vůbec neznáme statistiku sebevražd. Těmto lidem, kteří se ocitli na dně bez vlastního přičinění, by se mělo pomáhat. 50 milionů stálo vybudování zařízení pro uprchlíky v Balkové. A to je jenom jedno zařízení. Náklady na kontinuální přijímání uprchlíků půjdou do stamilionů. Daleko méně by stálo nabídnutí pomocné ruky těm, kteří ji potřebují z našich řad. Tomu se říká humanita.

Některé církve chtěly nabídnout pomocnou ruku skutečně pronásledovaným křesťanům ze Sýrie a Iráku. Jenže se ozvaly protestující hlasy, že jsme přece ateistická země a že nesmíme dělat rozdíly mezi náboženstvími. Jenže Islámský stát právě stíná hlavy podle náboženství. Pokud chceme pomáhat, tak máme právo pomoci tomu, od koho nemusíme čekat problémy. A jestliže nemůžeme pomáhat tomu u koho je zajištěna naše bezpečnost, tak radši zapomeňme na sebezničující humanitu.

Bohaté státy Perského zálivu, jejichž státním zřízením je islám, žádné uprchlíky nepřijímají (a to i muslimy). Jsou tam pouze pracovníci bez nároku na občanství a sociální systémy. Saudská Arábie dokonce přísně trestá praktikování jakéhokoliv jiného náboženství, či nošení jeho symbolů.

Evropa dala přistěhovalcům z jiných kulturních prostředí veškerá práva i výhody sociálního systému. Ve Francii jsou výsledkem hořící auta na předměstí měst a pískot při hraní francouzské státní hymny, jak tomu bylo při fotbalovém utkání Francie s Alžírskem. Pískali ti, kteří dostávají každý měsíc podporu z francouzského sociálního systému. To se nedá jinak chápat nežli jako „ za dobrotu na žebrotu“.

Kdysi jsem viděl film Luise Buňuela Viridiana. Řádové sestry – jeptišky z vnuknutí obdarovávat potřebné, pozvaly do svého sídla – kláštera, osoby na okraji společenského žebříčku - žebráky, aby je pohostily jídlem a pitím. Dnes se tomu říká humanita. Žebráci se opili, znásilnili jeptišky, už si nepamatuji zda je též zavraždili, a klášter nakonec zapálili. Kontrolujme tedy velice pečlivě naše city směřující k humanitě. Vím, je to pro mnohé z nás, kteří jsme byli vychovávání v lásce k bližnímu svému, těžké. Ale musíme zatnout zuby, a být tvrdí, aby Evropa nedopadla tak, jako řádové sestry a klášter ve filmu Viridiana.