Během několika měsíců přijely do Evropy tisíce uprchlíků, otevřely se azylové tábory, stovky utečenců každý den přibývají. Začíná docházet k prudkému nárůstu kriminality, konfliktů s Evropany, ale i střetům mezi utečenci z různých zemí. EU nebyla na imigrační vlnu připravena přes to, že se o ní mluvilo dlouho dopředu. Jak to v jednotlivých státech aktuálně vypadá?
Velká Británie čelí ohromnému nátlaku uprchlíků, kteří se snaží z Calais do Doveru dostat všemi dostupnými způsoby. Nejen, že naskakují například na kamiony, jedoucí auta zpomalují tak, že po nich hází kameny, ale pokouší se zdolat i Eurotunel pod La Manche. Při posledním pokusu o jeho pokoření napočítali Britové 2000 lidí hlavně ze Somálska, Eritreje a Afghánistánu. Británie již vyčlenila 7 milionů liber z rozpočtu na stavbu plotu okolo Eurounelu. Při pokusech o přechod do Anglie zemřelo již osm lidí. Nelegálním přechodům přes kanál La Manche se Francie i Británie snaží zamezit všemi dostupnými prostředky.
Na jihu Itálie, v městečku Castel Volturno, se zatím rozhořelo doslova peklo. Pobřežní město kdysi hojně navštěvované turisty je nyní plné kriminality, obchodu s drogami a prostituce. Výjimkou zde není ani střelba v ulicích. Do města přišli v 80. letech uprchlíci z Nigérie. Jediným výsledkem je boj mezi nigerijskou a italskou mafií. Nechávám na důvtipu každého z vás, co by se s italskými městy stalo s příchodem deseti tisíců uprchlíků? Odstrašující případ městečka Castelo Volturno by nám měl být důrazným varováním.
V Německu došlo k potyčkám v azylových táborech. V jednom z nich, který má kapacitu 600 lidí, ale reálně už v něm je 2000 osob, se Maročané pokusili okrást Syřany. Na místo sice přijela policie, ale po několika hodinách se Syřané rozhodli vzít věc do vlastních rukou, a tak se ozbrojeni železnými tyčemi vydali k Maročanům. Nakonec musela znovu zasahovat policie. Na místo se sjelo asi dvacet policejních aut a vyhrocená situace si vyžádala několik zranění. Podobná situace nastala i v jednom z Maďarských táborů.
Řecký ostrov Lesbos je mnohými označován za „vstupní bránu uprchlíků do Evropy“. Na člunech jich na pláže v severní části ostrova denně připlouvají stovky. Odtud se pak snaží trajektem dostat na pevninské Řecko a dál do Evropy.
Kvůli Islámskému státu se vyhrocuje i situace mezi Kurdy a Turky. Zatímco Kurdové otevřeně bojují proti Islámskému státu, Turecko je mnohými podezříváno z toho, že s teroristy obchoduje, prodává jim například zbraně a umožňovalo i jejich pohyb na svém území.
K zajímavému zvratu dochází i mezi muslimy, protože jeden z islámských imámů povolil bojovníkům zabíjet teroristy Islámského státu. Podle jeho slov budou ti, kteří je zabijí odměněni, a stanou se mučedníky.
Tyto příklady jsou jen špičkou ledovce. Nicméně je jasné, že bezpečnosti evropských občanů je naprosto zásadně narušena. Mám pocit, že se pomalu ale jistě stáváme součástí nejenom náboženské války, ale snad i války občanské. Napětí mezi „sluníčkáři“ a těmi, co chtějí zavřít hranice, neustále roste. Tlak na psychiku imigrantů, kteří jsou zjevně zvyklí si řešit věci po svém a nechtějí se ani v nejmenším přizpůsobit je také obrovský. Tiká nám tu časovaná bomba a je jenom otázkou času, než vybouchne.
