„Poslanci a senátoři vykonávají svůj mandát osobně v souladu se svým slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy. Jaký je obsah takové vnitřní smlouvy mezi stranou VV a jejími poslanci je nám utajeno, tedy její ústavnost těžko posoudím, ale navíc nemůžeme posoudit, ani zda tato smlouva odpovídá závazkům, které jsou obsaženy ve volebním programu strany Věci veřejné. To už je vážně podivné, když navíc víme, že samotné vládní prohlášení se od volebního programu VV zatraceně liší. Ať už jde o poplatky ve zdravotnictví, anonymní akcie, školné, atd.

Navíc, jsme už dnes svědky toho, že je mezi kauzami, které nejvíce zaujaly, věc firmy ABL. Tu politici z ODS obviňují ze sledování konkrétních osob z politické sféry. Vzhledem k přímé či nepřímé vazbě této soukromé bezpečnostní agentury na vlivné ministry z Věcí veřejných byla tato zpráva opravdu „bombou“. Kvůli termínu voleb a udržení koalice následovala tahanice se směšným, ale očekávaným výsledkem: Vyčká se, až se vše řádně vyšetří a řešit to budeme až pak – to znamená po volbách. No jistě, ostatně stejně dopadlo zdražování energií či jiné personální věci. Citlivé věci se budou rozhodovat až v době, kdy volič už do toho nebude moci zasáhnout.

Když se zamyslíme hlouběji nad samotným případem souvisejícím s firmou ABL, zjistíme, že už nejde o privatizaci státního majetku ani o privatizaci zdravotních či sociálních služeb, ale o privatizaci státní moci. S případem ABL se totiž objevila jiná, současná hrozba, která už jen svou aktuálností daleko zastiňuje cokoli, co se dělo (či nedělo) kdysi, před desítkami let Jestliže policie potřebuje pro nasazení operativní techniky souhlas státního zastupitelství resp. soudu. Kdo dává souhlas soukromé firmě?

Navíc, současné kroky ministra vnitra a celé vlády navozují celou řadu souvisejících otázek: Proč jsou kráceny stavy policie či vytvářeny takové mzdové podmínky, které nutí policisty hledat si jiné zaměstnání? Proč jsou rušeny celé útvary, jako např. cizinecká policie? Není náhodou důvodem všech těchto kroků snaha uvolnit prostor pro soukromé firmy, jejichž činnost je nekontrolovatelná? A kontrola jejich vnitřního hospodaření je za hranicí možností státu.

No a v neposlední řadě, otazníky navozuje samotná kauza související s údajným sledováním politiků firmou ABL. Pokud soukromé firmě na to nikdo nepřijde, může tedy v podstatě sledovat kohokoli. V zájmu koho? No přece toho, kdo jí za to více zaplatí. Za těchto podmínek se kromě korupce můžeme v politice dočkat i otevřeného vydírání. Bude mít k tomu v rukou dost nástrojů a žádný dohled nad svým konáním.

Na prvém místě je tedy otázka, platí pro poslance VV víc ústavou předepsaný slib, který složili bez výhrady nebo veřejnosti neznámá smlouva? Na druhém místě se musím zeptat, pokud chci dostát já svému ústavnímu slibu: kdo dal ke sledování politiků pokyn? Byl to někdo z tehdejšího vedení ABL? Pokud ano, kdo? Nebo šlo o svévoli některých zaměstnanců? Dozvíme se to po volbách?

JUDr. Vojtěch Filip poslanec – předseda Kontrolního výboru Poslanecké sněmovny