Obávám se však, že efekt to může mít často opačný. Čeho je příliš, toho je prostě moc. A to raději vynechávám svou oblíbenou úvahu o finanční náročnosti a zdrojích financí.

O výsledcích voleb v mnohém rozhodne volební účast a troufnu si tvrdit i naprosto nesmyslný a téměř nepochopitelný volební systém pro komunální volby. Žádná extra super změna nenastane. Svou roli sehraje jistě i voličská únava a příliš krátký odstup od nedávných parlamentních voleb.

Stávající radní a zastupitelé na některých radnicích stihli ještě na poslední chvíli pár kšeftíku a už se připravují na další angažmá. Problematickým „vítězem“ voleb se stane nevolič a pak také volič nejmenšího zla. Vládnout nám tedy bude koalice nejmenšího zla, s ne příliš silným mandátem. Což do budoucna nevěští nic moc dobrého. Nahrát to může jedině milovníkům starých pořádků a extrémistům různých odstínů. Navíc se zdá, že se nejvášnivější bitvy odehrávají spíše uvnitř stran samotných. A je jisté, že po volbách se to ještě znásobí.

Chcete-li opustit předvolební politická témata a zlepšit si četbou tisku náladu, pak to také nebude snadné. Česká televize čelí pochybnostem kolem soutěže na placení poplatků. Pan ředitel Janeček se občas rád přizná k malé chybě, aby ostatní přesvědčil, že velké nemá. A jeho rada mu to ráda baští. A my to platíme. Hezké perpetum mobile.

Žijeme ve světě, v němž má strach větší váhu než vděčnost. Žijeme ve světě, kdy staré neplatí, současnému nevěříme a budoucího se spíše obáváme. Žijeme v době, kdy nám tradiční demokracie ukazuje i své nedokonalosti. Žijeme v době, v niž je pragmatismus v kontrastu s dobrými mravy a etikou. A nic na tom nezmění ani barevně vyvedené úsměvy všech těch úžasných a skvělých kandidátů, kteří se chystají splnit každý náš sen.