Zmatená a udivená. tím, jak si naše i evropské vůdčí osobnosti naprosto nevědí rady s přílivem uprchlíků. Lidé mají strach, že přijdou o své sociální jistoty, o své již tak malé důchody, o bezpečnost na ulicích, která je již tak dost ohrožená jinými jevy.  Vlády a Evropská komise jsou zcela bezbranné. A stačilo by pouze nekompromisně vyžadovat dodržování imigračních zákonů, tak jak se to děje třeba v USA či v Austrálii a ostatně i kdekoliv jinde na světě.

A když se někdo z opozičních politiků, kterého chrání poslanecká imunita, odváží proti ilegální imigraci brojit, je označen pojmy uvedenými v nadpisu. Politik, kterého poslanecká imunita nechrání je navíc ohrožen tím, že může být vyšetřován a vlivem velmi gumového zákona „o hanobení rasy, náboženství a skupiny obyvatelstva“ dokonce obviněn, obžalován a zatčen.

Většinová společnost rezonuje s těmito odvážlivci, kteří se nebojí poukazovat na to, že existují oprávněné obavy před zhroucení našeho, ale i evropského sociálního systému, před ohrožením kultury a společenských zvyků vyvíjejících se po staletí. A když jsou tito mluvčí většinové společnosti označováni tím, že jsou fašisté, nacisté či rasisté, tak si mnozí, kdo význam těchto slov a jejich historickou praxi neznají ani z vyprávění svých otců či dědů, mohou zcela nečekaně říci, zda ten fašismus, nacismus či rasismus nebude nakonec řešením problémů.

Nazývejme tedy věci pravými jmény. V evropském kontextu je nacismus přece to, když se hlásalo, že jeden národ je nadřazený jiným národům, které mu musí sloužit. Rasismus je to, když se říkalo, že nějaká rasa je méněcenná a že jí je třeba vyhubit všemi dostupnými prostředky. Jak může být někdo „fašoun“, když upozorňuje na to, že je třeba, aby byly dodržovány demokratické zákony. Dokonce předpisy Evropské unie ohledně imigrace.

Chtějme tedy, aby zákony dodržovala nejenom většinová společnost platící daně do sociálních systémů, chtějme aby zákony dodržovali všichni. Vlády evropských zemí, nestrkejte hlavy do písku! Zapomeňte na politickou korektnost, která jde někdy, jako v případě ilegální imigrace, dokonce proti zákonům. To strkání hlavy do písku v třicátých letech minulého století pomohlo právě uvedení pojmů fašismus, nacismus a rasismus do praxe.

A ještě krátký dodatek. Mnozí z čtenářů mých blogů mi vyčítají, že jsem příliš umírněný. Že by to chtělo větší razanci. Ovšem, jak je známo, tlak vzbuzuje protitlak. Charakteristikou zdravého rozumu je totiž řešení, a pokud možno vyřešení problémů, a ne jejich jitření.