Údaje o hrubém domácím produktu (HDP) za 3. kvartál jsou potvrzením předběžných čísel, jde však stále o odhad, protože reálná čísla jsou vždy k dispozici až po uzavření roku. Meziroční růst HDP o 2,8 procenta znamená, že je to o 0,2 procentního bodu méně, než předpokládal předběžný odhad z 12. listopadu (dopočet ovlivnilo horší plnění inkasa po zvýšení nepřímých daní). Přesto česká ekonomika ještě vykazuje znaky jistého oživení, a to již páté čtvrtletí (dna recese bylo dosaženo v polovině roku 2009). Toto oživení je ale velmi mělké a neopírá se o nastartování výraznějšího investičního procesu. Je to dobře vidět na situaci v odvětví stavebnictví. Ve firemním sektoru dočasně pozitivně korigovala míru investování orientace na fotovoltaiku. Tento fenomén však již končí. Vyšší příspěvek obchodu k ekonomickému růstu je způsoben oživením prodeje automobilů pro firemní sektor. Spotřeba domácností v běžných komoditách však nadále stagnuje.

Ještě dnes jsme stále o 1,8 procenta pod předkrizovou úrovní (tedy 3. kvartálem roku 2008). Vývoj HDP je také pomalejší než v sousedních zemích (v Polsku je vykazován růst HDP o 4,7 procenta, na Slovensku o 4,2 procenta a v Německu o 3,9 procenta).

V příštím roce můžeme očekávat další zpomalení. Do dalšího vývoje se promítne brzdný účinek vládního návrhu rozpočtu v domácím prostředí, který povede ke snížení spotřeby vlády i domácností. Z vnějších vlivů bude působit světový růst cen ropy a zdražení dovozů s ohledem na aktuální oslabení dolaru a eura vůči koruně (zhorší to i naši obchodní bilanci). Zhoršením směnných relací již ovlivnil zahraniční obchod vývoj HDP negativně v rozsahu 0,9 procentního bodu.

Negativně budou působit i problémy s finanční stabilitou zemí eurozóny, které mohou podvázat zahraniční poptávku (konjunkturální prognózy v Německu se zhoršují). To může dále zhoršit vliv zásob na ekonomický růst. I z těchto důvodů je přijatá koncepce návrhu státního rozpočtu na rok 2011 nevyhovující.

Jiří Dolejš, poslanec PČR a stínový ministr pro resort financí