Málokterá kauza zřejmě zvedla tolik emocí, vášní, různorodých názorů a diskusí jako osud rodiny Marcely Veverkové a Antonína Berkyho s osmi dětmi a devátým „na cestě“. Ukázala, několik skutečností a pravd, které, byť nejsou zřejmě jen mosteckou realitou, nelze se jimi chlubit nebo to jejich obecností omlouvat.
Předně se ukázalo, které noviny si zachovávají nezávislost a dokáží i nepříjemné pravdy ukazovat v jejich plné nahotě. Mostecký deník se své role zhošťuje zatím dobře. Dále v diskusi kolem této kauzy na stránkách Mosteckého deníku (nejdříve 24 a pak 7 diskusních vstupů) doslova vyhřezly ty nejxenofobnější názory a nálady lidí. Konfrontace předvolebních slibů a povolební reality jsou dvě nesouměřitelné veličiny. M. Vokurka se oprávněně mimo jiné ptá – proč neexistuje funkční systém sociálního bydlení pro rodiny s dětmi? Proč nezasedala komise prorodinných aktivit? atd. Vždyť např. ve volebním desateru „mosteckých svazáků“, pardon SMM se nabízí dle vzoru SBD Krušnohor - zajistit kvalitní, levné a bezproblémové bydlení. Sociální byty v rozsahu 10 až 20 % bytového fondu byly vždy obsahem volebních programů KSČM, tedy v době kdy je ještě měla. A že nezasedala komise prorodinných aktivit a sociálních služeb či komise další, které by snad mohly a měly ze svého zaměření problém řešit (komise sociální nebo komise sociálně-právní ochrany dětí)? To se příliš nedivím, vždyť, je-li jednání zastupitelstva vtěsnáno do času hluboko pod jednu hodinu, co pak lze čekat od iniciativních a poradních orgánů Rady města a tohoto zastupitelstva. Otázek se nabízí ještě mnohem více, např. ještě poslední - chlubíme se dlouhodobě zpracovaným a doplňovaným Komunitním plánem sociálních služeb, který jsem v minulosti sám častokráte chválil, ale nyní se musím i sebe ptát, zda zachycuje potřeby těch sociálně nejpotřebnějších? V úhlu této kauzy o tom začínám mít pochybnosti.
Musím souhlasit s příspěvkem v uvedené internetové diskusi na stránkách Mosteckého deníku pod hlavičkou „Chápete?“, který jediný je asi normální, resp. přiměřeně reaguje. Že město, resp. jeho vládci udělali gesto gest, že jakoby pomáhají a přitom za oponou rodina dostala neobyvatelný byt - to je výsměch, falešná solidarita nebo co? Radní a město postavilo zákon o obcích na hlavu. Nyní již bez pardonu "mostečtí svazáci" a spol. si mohou gratulovat, pomalu a jistě zde ve městě dávají zelenou „náckovství“ a těm nejhorším lidským vlastnostem, vždyť o čem jiném byla vzpomenutá diskuse a reakce na články a glosy redakce Mosteckého deníku a M. Vokurky?
Stále více jsem přesvědčen o tom, že cesta kupování hlasů za bohatě dotovanou tombolu, která několikanásobně předčí kauzy kupování voličských hlasů v Krupce a jinde za pár stokorun odsouzené nedávným výrokem Ústavního soudu, je amorální a do skutečně demokratické společnosti nepatřící, stejně jako poskytování některých služeb občanům tzv. zdarma. Společnost, její občany je třeba vychovávat, vést k osobní odpovědnosti k sobě, rodině, obci a společnosti. To je povinnost, kterou lze najít v české legislativě, zejména zákonu o obcích, ať již přímo nebo tzv. mezi řádky. Jinak se nám pak může opravdu stát, že budeme nafoukanou společností napořád.
RSDr. Vlastimil Balín, občan Mostu
