Hamburk je hospodářsky úspěšný světový přístav s otevřeným obchodem. Lze říci, že se vrací ke spolehlivým poválečným poměrům. Čtyřicet let vlády Sociální demokracie v Hamburku znamenalo hospodářskou stabilitu, na kterou lidé přes malou přestávku nezapomněli. SPD zde také uměla potlačit fenomén postkomunistické "Levice". Nevsadila na osočováni, ale na jednoznačnou a spolehlivou politiku.

Německo bude mít v tomto roce sedm „nespolkových“ voleb a dvoje komunální. Vláda proto bude muset souvisle odůvodňovat své kroky a měřit jejich úspěch úspěchem ve volbách.   Angela Merkelová bude muset jednat s opozicí, hledat kompromisní řešení, což jejím opatřením jistě prospěje – hlavně proto, že to zajistí dlouhodobou stabilitu (příští vláda nebude vše zase předělávat a začínat od nuly). To je reálný rozdíl oproti představě současné české vlády (a obzvláště prezidenta Klause), že vláda má vládnout čtyři roky a nikdo ji do toho nemá co mluvit ať dělá jakékoliv nesmysly. Německý systém je citlivější vůči vůli suveréna (to je podle Ústavy lid, a ne jak Klaus říká, parlament). Právní jistota a stabilita, předvídatelné ekonomické podmínky, jsou předpokladem pozitivních hospodářských výsledků, tedy bytostným zájmem všech. To by mělo být poučením i pro českou politickou scénu.

Hamburské volby ukázaly dvě věci; za prvé, že nelze vycházet z jediné vládní „reformní“ pravdy. Za druhé, že hospodářský úspěch se dobře pojí se sociálně-demokratickými představami a viděním světa.

Alena Gajdůšková, místopředsedkyně Senátu PČR