Evropská komise i Ministerstvo pro místní rozvoj začátkem léta vítězoslavně oznámily v opakovaně posunutém termínu schválení Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), tedy jednoho z programů pro čerpání evropských dotací 2014 – 2020.
Kraje, obce i majitelé památek sledovali přípravu evropských dotací několik let a právě IROP nabízel využitelné zdroje i pro dlouhodobě podfinancovanou oblast památkové péče. Konečná podoba strategického materiálu IROP však vyvolává řadu otázek, a to i v krajích. Ty měly zájem se do přípravy dokumentu aktivně zapojit, komunikovaly s ministerstvy, ale konečný dokument pak ale přišel jako blesk z čistého nebe v poněkud jiné podobě.
Ve specifickém cíli 3.1. je pod názvem Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního dědictví možnost čerpání financí na revitalizaci vybraného souboru památek a na zefektivnění ochrany a využívání sbírkových a knihovních fondů a jejich zpřístupnění.
Bohužel je soubor omezen jen na Národní kulturní památky (NKP), památky UNESCO a jejich indikativní seznamy k 1. 1. 2014. Je pochopitelné, že množství přidělených prostředků nestačí na obnovu všech památek a žadatelé by měli být něčím omezeni, ale pro NKP a UNESCO existují speciální programy a určitě by bylo vhodné se zabývat třeba seznamem nejohroženějších památek. Navíc v polovině roku 2014, i vzhledem k tomu, že dosavadní indikativní seznam NKP neměl jasná pravidla a právní ukotvení, proběhlo dotazování Ministerstva kultury ohledně zařazení památek na indikativní seznam NKP, který tak byl doplněn o další podněty, takže logičtější by byl seznam k 1. 1. 2015.
Mnohem zásadnějším problémem je ale druhá část programu věnovaná muzeím, galeriím a knihovnám. V podmínkách výběru muzeí a galerií je uvedeno, že to musí být instituce státní nebo krajské a návštěvnost muzea, vypočítaná jako roční průměr za poslední tři roky, musí překročit 30 tisíc návštěvníků.
Autoři asi neznají, jakým způsobem vznikaly kraje a krajské instituce, že řada muzeí městských má sbírkový fond a tradici větší než třeba muzea krajská. Mohu jmenovat třeba Muzeum města Brna, Ostravské muzeum, Muzeum města Ústí nad Labem, Čelákovické muzeum a další. Z možností čerpat dotace jsou ale nyní tyto instituce vyřazeny.
Ještě zásadnější je selekce dle návštěvnosti, která staví záměr výzvy úplně na hlavu. Zvýšení návštěvnosti má být totiž cíl, nikoliv kritérium. A absolutní návštěvnost neodráží demografickou strukturu naší země, místo snahy o rovnoměrný rozvoj vyřazuje z žadatelů celé kraje, jako třeba Ústecký. Návštěvnost navíc nemůže být ani měřítkem hodnoty muzea a potřebnosti investice z hlediska poslání specifického cíle 3.1 v oblasti muzeí a knihoven – „zefektivnění, ochrany a využití sbírkových a knihovních fondů za účelem zlepšení jejich zpřístupnění“. Muzea a galerie tu totiž nejsou jen kvůli pořádání výstav a kulturních aktivit, ale mají více pilířů své činnosti, včetně třeba vědecké činnosti, vytváření a zkvalitňování sbírek, jejich uchovávání a ochranu, zpřístupňování.
Proto by projekty měly být spíše vybírány podle kritérií jako je hodnota sbírek, stav depozitářů, dostupnost sbírkového fondu, stupeň ohrožení kulturního dědictví v depozitářích a expozicích, počet a stáří expozic, pozice muzea v regionu a nikoliv jen dle návštěvnosti.
Strategický dokument je již platný. Na mnohé otázky však neodpovídá. Co když budou mít 2 organizace společný depozitář? Bude se jejich návštěvnost sčítat? Co když třeba budou restaurátorské dílny sloužit pro všechny příspěvkové organizace kraje? Bude to akceptovatelné též?
Připravují se konkrétní výzvy, které by měly dát i takovéto odpovědi. Připravuje se materiál Integrovaná strategie podpory kultury do roku 2020, který je pro posuzování projektů zásadní.
Jsem rád, že se hýbají ledy - do pracovních týmů dostali pozvání i zástupci krajů. A i na nich bude, jak dotační tituly nakonec dopadnou.
