Zbývá ještě vzpomenout fakt, že zatímco německá minimální mzda dosahuje téměř čtyřiceti tisíc korun, česká minimální mzda je více jak čtyřikrát nižší a činí 9 200 korun a že německá průměrná mzda je oproti té české více než dvojnásobná…
A co za rozdílnými cenami potravin v České republice a v Německu stojí?
Na vyšší ceně potravin se podílí jednak výše DPH na potraviny, která je v ČR téměř dvakrát taková (15 %) jako v Německu (8 %). Na cenách do ČR dovážených potravin se projevuje také devalvace české koruny, kterou v listopadu roku 2013 zahájila ČNB svými intervencemi, ale hlavní rozdíl mezi cenami potravin v ČR a v Německu dělají marže obchodníků.
V České republice se, na rozdíl od Německa, kde konkurence v maloobchodní potravinářské síti vede ke snižování cen, v maloobchodní potravinářské síti vytvořilo oligopolní uspořádání, a to vede ke zdražování a udržování vysokých cen potravin.
Pravicové vlády se problémem vzniku oligopolů nezabývaly
Marže u některých potravin jsou skutečně fascinující. Podívejme s například na mléko a mléčné výrobky. U plnotučného mléka činí marže 41 %, u másla 50 %, u eidamu 76 %, u tvarohu 100 % a u některých ochucených sýrů pak obchodní přirážka maloobchodu k nákupní ceně činí dokonce 107 %…
Před téměř třemi lety zveřejnily Lidové noviny propočty obchodních marží velkých obchodních řetězců v České republice. V Tescu činily marže průměrně 35 %, v Ikea 44 %, v DM 50 % a tak dále.
Pravicové vlády se problémem vzniku oligopolů (a to nejen v oblasti obchodu s potravinami), ale také v oblasti elektrické energie, hovorného, bankovních služeb a tak dále) nijak nezabývaly a Sobotkova vláda, jak se zdá, pokračuje ve stopách pravicových vlád.
To by ale bylo dobré změnit a jednotlivá ministerstva by podle své kompetence měla věnovat pozornost výši cen alespoň tam, kde zavánějí drahotou. Je třeba vytvořit na řetězce a oligopoly účinný tlak, aby se podařilo využít výhod tržní ekonomiky. Podstatnou roli by měl v této věci sehrát také Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
