Z podkladových materiálů k jednání zastupitelstva kraje: "Nárok na rozpočet Ústeckého kraje: ..v dalších cca 30 letech splacení dluhopisového programu ve výši cca 9,5 mld.
Kč bez DPH, cca 149 mil. Kč bez DPH ročně poplatek za dostupnost, dále
roční splátka kupónu z realizovaných dluhopisů a předpokládané náklady
na administrátora projektu a související poradenství ve výši cca 6 mil.
Kč bez DPH"
Strany zvolené do zastupitelstva Ústeckého kraje:
2004: ODS, KSČM, ČSSD
2008: ČSSD, ODS, KSČM, Severočeši
2012: KSČM, ČSSD, ODS, Severočeši, PRO! kraj
Největší díl odpovědnosti za stav a údržbu silnic v posledních deseti letech nesou ČSSD, ODS a KSČM.
Takže co nám předvedly strany zvolené do zastupitelstva kraje? Umí dělat dluhy nejen ze schodkových rozpočtů (asi dvě miliardy korun), ale i z podfinancování údržby silnic (asi několik více miliard).
Z důvodové zprávy k bodu Strategie financování rozvoje a údržby silnic ústeckého kraje:
"Dlouhodobým cílem Ústeckého kraje je zajištění odpovídající kvality dopravní infrastruktury."
Odkdy? Že to jaksi není poznat. Ústecký
kraj dělá dlouhodobě přesný opak toho, co by měl dělat. Intervenuje a
dotuje v oblastech, které by měl nechat na pokoji a nevěnuje se
dostatečně údržbě silnic.
Skutečně bylo nutné
financovat oslavy výročí bitvy u Chlumce? Skutečně bylo nutné financovat
olympiádu dětí a mládeže? Skutečně bylo nutné financovat destinační
agentury a stimulovat turistický ruch? Skutečně bylo nutné financovat
účast na výstavě EXPO? Skutečně bylo nutné financovat divadlo, operu a
balet? Jak chcete vysvětlit těm lidem jezdícím po rozbitých cestách, že
ze svých daní si zaplatili balet, ale na opravu cest už nezbylo? Možná
si řeknete, že na údržbu a opravu silnic jsou potřeba miliardy a peníze
vynaložené na výše uvedené jsou oproti tomu směšně nízké. Směšně nízké
byly v minulých letech peníze vynaložené na údržbu silnic.
Možná
by bylo dobré si přiznat, že nemáme takové bohatství a k dispozici
tolik prostředků, jako třeba v Německu a tedy stav našich silnic tomu
bude odpovídat. Dalo by se ušetřit tak, že by na rekonstrukci silnic II.
třídy byl použit stejný postup jako na rekonstrukci silnic III. třídy:
oprava povrchů a výtluků, nikoliv renovace celého profilu vozovek.
Důvodová zpráva zmiňuje rizika, mimo jiné také "možnost
změny v oblasti legislativy, práva a daňové oblasti (např. změna
rozpočtového určení daní ve formě snížení disponibilních zdrojů kraje) –
zde je riziko nepředvídatelné, muselo by dojít k zásadním negativním
změnám v ekonomické situaci České republiky (např. další finanční krize,
velká hospodářská recese v ČR) a následně k přehodnocení přístupu ke
krajům; rozhodnutí by muselo být učiněno změnou Zákona o rozpočtovém
určení daní = schválení v PS ČR a Senátu ČR."
Byl by asi
dost velký optimismus očekávat, že během třiceti let nedojde k další
finanční krizi a velké hospodářské recesi. Existují další bezpečnostní
rizika, která se následně mohou projevit ve finanční a hospodářské
oblasti.
Podle důvodové zprávy "je zřejmá dlouhodobá podinvestovanost silniční sítě II. i III. tříd, kdy je v havarijním stavu 14 % silnic II. třídy (130 km) a 29 % silnic III. třídy (794 km).
Stávající
výdaje do obnovy a údržby komunikací nepostačují k udržení kvality
sítě.. V předchozích 10 letech bylo do oprav silnic II. a III. třídy
průměrně vkládáno 239 mil. Kč. V této hodnotě je však zahrnut velký
finanční objem, který kraj musel do oprav silnic vložit ve spolupráci se
státem v důsledku oprav po povodních. Po očištění o „povodňové opravy“
se průměrná hodnota finančních prostředků na opravy sníží na 144 mil. Kč
ročně. Ta by měla být očištěna ještě o prostředky poskytnuté v průběhu
daného období ze Státního fondu dopravní infrastruktury, výsledná
průměrná hodnota na opravy je pak 113 mil. Kč ročně. Pouhé navýšení ročních plateb nebude postačovat k řešení současného neutěšeného stavu silniční sítě,
protože vkládané prostředky budou pokrývat pouze nejnutnější opravy.
Stav opotřebovanosti tak bude kopírovat životní cyklus oprav, tj. pouze
částečně zpomalí zhoršující se stav. Došlo by pouze k odsunutí problému
do budoucna, nikoliv k jeho řešení.."
Otázka je: navýšení ročně o kolik by postačovalo k řešení současného stavu silnic.
Jestliže v minulých deseti letech šlo na údržbu silnic asi 144 mil.
(nebo 239 mil.) ročně a postupně se tímto podfinancováním zhoršoval stav
silnic, při nějaké hodnotě by se stav silnic měl udržet a nad touto
hodnotou by se stav silnic měl postupně zlepšovat. Pokud by
navýšení plateb na údržbu silnic pouze z vlastních zdrojů nepostačovalo,
tak se stranám zvoleným do zastupitelstva podařilo kraj zbankrotovat.
Situace se dá řešit pouze z vlastních zdrojů, to by ale musela být
priorita stran zvolených do zastupitelstva.
Podle Strategie financování rozvoje a údržby silnic Ústeckého kraje "není v reálných finančních možnostech Kraje problém jednorázově vyřešit." Nebude se řešit jednorázově,
ale postupně, průběžně. Neměl by se ale řešit pomocí dluhů na desítky
let, měl by se řešit pomocí vlastních zdrojů. A bude se možná řešit
desítky let.
"Navržené scénáře Strategie byly posouzeny dle požadavků Kraje tak, aby respektovaly rozpočtové možnosti Kraje.."
Přitom zvažované možnosti předpokládají financování pomocí banky (ať už
přímo, nebo prostřednictvím dodavatele – dodavatel si půjčí).
Respektovat možnosti svého vlastního rozpočtu znamená dokázat vyjít se
svým vlastním rozpočtem. Brát si úvěr nebo vydat dluhopisy znamená
nerespektovat možnosti svého vlastního rozpočtu.
Jedním z tvůrců návrhu Strategie je banka. Jakou má banka motivaci doporučit kraji, aby se nezadlužoval?
Možná by kraj měl omezit nebo zrušit dotace do některých jiných oblastí. Strany
zvolené do zastupitelstva kraje by také měly občanům a svým voličům
vysvětlit, proč deset nebo více let podfinancovaly údržbu silnic. Stejně
tak by měly vysvětlit, proč většinou schvalovaly schodkové rozpočty a
proč musí mít kraj kromě podfinancovaných silnic ještě dvě miliardy
dluhů ze schodkových rozpočtů.
Strany zvolené
do zastupitelstva kraje zanedbaly údržbu komunikací. Prioritou je
nedělat dluhy a to ani skryté dluhy na údržbě komunikací. Stejně jako v
případě schodkových rozpočtů se zde porušuje zásada nezadlužovat budoucí
generace. Po desítkách let už nikdo neponese odpovědnost ani trestní ani politickou.
Strany
zvolené do zastupitelstva kraje by měly převzít plnou odpovědnost a
nést důsledky za dlouhodobé podfinancování silnic a navýšit finanční
prostředky na údržbu a opravu silnic v rámci rozpočtu kraje, případně po
úpravě rozpočtu. Při navrhování rozpočtu by asi měly přijmout
nepopulární opatření, která by měly vysvětlit svým voličům. Zároveň by
měly být schvalovány rozpočty vyrovnané nebo mírně přebytkové a měl by
být určen časový horizont postupného splácení krajských dluhů. Měl by
být postupně ukončen kolotoč, kdy jeden úvěr střídá druhý úvěr. Zastupitelstvo
by nemělo přijímat rozhodnutí s tak dlouhodobými účinky, které by
přesahovaly několik volebních období a které by zavazovaly a svazovaly
budoucí zastupitelstva kraje.
Jediné rozpočtové možnosti jsou příjmy rozpočtu. Pokud jsou výdaje vyšší než příjmy, tak to nerespektuje rozpočtové možnosti.
autor je místopředseda krajského sdružení Svobodných v Ústeckém kraji
vyšlo na blog.idnes.cz
