Evropský parlament dnes ve Štrasburku vyzval Evropskou komisi aby urychleně našla cestu ke zvýšení produkce proteinových plodin v členských státech. Evropský trh je totiž zcela závislý na jejich dovozu.

Situace je navíc o to složitější, že evropské zemědělství už řadu let, kvůli levným importům, přechází například od tradiční výroby luštěnin na jiné plodiny. Mnohé tradiční odrůdy přizpůsobené zdejším klimatickým podmínkám tak pomalu mizí, a dochází ke stále většímu narušování genetické rozmanitosti zdejších plodin.

"Nízký objem domácí produkce bílkovinných plodin pak omezuje výzkumnou činnost, semenářství a znalosti udržitelných technologií, zejména pokud jde o zařazování luskovin do osevních postupů a adekvátního využívání travních porostů," vyjmenovává jednotlivé problémy český poslanec Evropského parlamentu Pavel Poc. Generace nastupujících evropských zemědělců tak nejen že nemá k dispozici některé odolné odrůdy které pěstovali jejich předkové, ale zároveň začínají ztrácet nezbytné povědomí o agrotechnických lhůtách a potřebných postupech při pěstování těchto rostlin.

"To přitom není žádné účelové bubnování na poplach. Pokud se nic nezmění, může dojít v krajním případě až k destabilizaci celého evropského zemědělského a potravinářského průmyslu," upozorňuje Poc. EU totiž ročně doveze kolem 45 milionů tun bílkovinných plodin, na kterých je plně závislá evropská masná produkce a částečně i přímo potravinářská výroba. 80% tvoří soja a kukuřice, přičemž většina těchto dovozů probíhá z USA, Brazílie nebo Argentiny. Navíc z velké části bezcelně. 

"Jde o následek historických dohod, podle kterých EU v rámci smlouvy GATT z roku 1992 souhlasila s bezcelními dovozy bílkovinných plodin a olejnin do EU výměnou za ochranu vlastní obilnářské produkce. To má ale zcela zásadní dopady na hospodaření v celé Evropě," upozorňuje Poc na fakt, že v důsledku této situace se až 20 milionů hektarů zemědělských ploch "přeneslo" mimo Evropu. Důsledkem bylo na jedné straně například odlesňování pralesů kvůli získání pěstebních ploch v jižní Americe a drtivý dopad na tamní biodiverzitu. Na straně druhé se v Evropě opustily různé pěstební plochy které se postupně přeměnily na louky a pastviny.

"Typickým příkladem jsou třeba horské oblasti v České republice, kde o pole člověk již téměř nezavadí," říká europoslanec Poc s tím, že skot na tamních pastvinách pak je, paradoxně, dokrmovaný často právě bílkovinnými krmivy dováženými z opačné strany Atlantiku.

Parlament se proto většinou hlasů shodl na tom, že je nutné přijmout několik klíčových opatření. Komise musí zpracovat zprávu o možnostech zvýšení produkce bílkovinných plodin v EU, podpořit výzkum, šlechtitelství a semenářství bílkovinných plodin a v kontextu programu rozvoje venkova by měly být bílkovinné plodiny propagovány jako kvalitní zdroj krmiva.

"Kromě toho pak je třeba vytvořit monitorovací mechanizmus pro původ dovážených proteinových plodin, zaměřující se na udržitelnost používaných farmářských praktik zemí původu. Komise je též vyzvána k představení cílených opatření propagujících kultivaci půdy ležící ladem, která by mohla významně přispět ke snížení proteinového deficitu v EU. V kontextu změny klimatu, úrodnosti půdy, ochrany vod a biologické rozmanitosti by měla být v Evropské unii zvýšena produkce a cílená podpora bílkovinných plodin," říká český europoslanec, podle kterého je nezbytné zvýšit plochu osetou bílkovinnými produkty ze současných tří procent v nejbližší době nejméně na dvojnásobek. 

"Zároveň je ale nutné také omezení konzumace masa ve prospěch rostlinných bílkovin, jejichž vyšší obsah ve stravě má pozitivní vliv na životní prostředí i na lidské zdraví," dodává poslanec Evropského parlamentu Pavel Poc.

Zpráva navržená a schválená Evropským parlamentem zároveň vyzývá Komisi k tomu, aby problematiku pěstování a dovozu bílkovinných plodin zahrnula do připravované reformy evropské zemědělské politiky.