Dovolte mi, abych se v podrobné rozpravě přihlásil ke sněmovnímu dokumentu 2601, což je návrh poslanců Vladislava Vilímce, Zbyňka Stanjury a Adolfa Beznosky. Je to návrh, ke kterému se mým jménem přihlásil v poslední rozpravě již pan poslanec Stanjura.
Nicméně došlo k něčemu, co není obvyklé. Sněmovní dokument se náhle ztratil ze souboru sněmovních dokumentů, takže jsem byl kontaktován jak Ministerstvem financí, tak rozpočtovým výborem, jestli jsme skutečně tento návrh podali, či nepodali. Teprve poté, když jsem přisvědčil, že jsme to podali a že se k tomu ještě přihlásím, tak najednou byl návrh objeven. Nejsem odborník na elektronické možnosti, které Sněmovna v rámci počítačové sítě má, nicméně se to stalo za tu dobu, kdy jsem poslancem od roku 2006, poprvé. Abychom učinili zadost případným námitkám, tak se přihlašuji k tomuto sněmovnímu dokumentu 2601 a krátce ho také odůvodním.
Je pravdou, že tento vládní návrh zákona řeší rozpočtové určení daní spojené s územními samosprávnými celky typu krajů, nikoliv obcí, nicméně rozpočtové určení daní je návrh zákona, který se netýká pouze krajů, ale i obcí. Jako je legitimní ze strany hejtmanů požadovat navrácení onoho jednotného procenta na sdílení daní v případě krajů i u daně z přidané hodnoty za situace, kdy koalice chce rušit důchodovou reformu, tak samozřejmě je tento požadavek na místě a legitimní i v případě obcí. V případě obcí nelze také zůstat na půli cesty, koneckonců dobře víte, že základním stavebním kamenem samosprávy jsou obce, kterých máme téměř 6 250. Ten návrh, který jsme již podali v obdobném složení na rozpočtovém výboru, je velmi vstřícný vůči Ministerstvu financí, velmi šetrný vůči Ministerstvu financí a logický. On samozřejmě předpokládá, že ke sjednocenému procentu v případě obcí se nelze dobrati za rok, ale že tady musí být vytvořen jakýsi časový prostor, proto změna, postupné sjednocení je rozvrženo až do roku 2018.
Návrh, který jsme předložili, předpokládá, rok 2016, že v případě obcí a v případě jejich podílu na DPH se nic měnit nebude, takže tento návrh neohrozí projednávání státního rozpočtu, ale předpokládá od 1. ledna 2017, že se změní stávající procento z 20,83 na 21,83 a od 1. ledna 2018 by pak došlo ke sjednocení na 23,58 procenta. Pan ministr financí tady není, ale to nevadí, on byl přítomen na Svazu měst a obcí, kdy se debatovalo o těchto věcech, slyšel argumenty starostů, slyšel důvody, proč je potřeba k této změně přistoupit.
Ministerstvo financí k našemu návrhu, který jsme již podali na rozpočtovém výboru, mělo dvě připomínky. První připomínka spočívá v tom, že se v minulých letech zhruba dvakrát měnilo rozpočtové určení daní obcím s nějakým plusovým znaménkem. Druhá připomínka je taková zvláštní připomínka. Na rozdíl od krajů, které se potýkají s horším hospodařením, obce hospodaří lépe, hospodaří dobře, proto je na místě jim nic nepřidávat. První připomínka, byť na první pohled vypadá logicky, neobstojí. Druhá připomínka je hodně úsměvná. První připomínka spojená s tím, že se měnily dvakrát určité ukazatele rozpočtového určení daní v roce 2008 a 2013, neobstojí v tom smyslu, že jak v roce 2008, tak v roce 2013 měly změny víceméně narovnat určité neodůvodněné rozdíly v jednotlivých velikostních kategoriích obcí.
Starostové dobře vědí, že například v roce 2013 bylo cílem narovnat velmi špatnou pozici obcí mezi 1 500 a 10 000 obyvatel, určitě si dobře vzpomenou na grafický průběh rozpočtového určení daní, kde byla jakási sedlina obcí do 10 000 obyvatel, to se z části povedlo. Ale musím poznamenat, že města větší než dvacet třicet tisíc obyvatel na této změně nijak neprofitovala a dokonce některá krajská města například České Budějovice nebo Zlín, Pardubice naopak na tom ztratila. Takže se nedá říci, že by tyto změny vedly k nějakému plošnému navýšení rozpočtového určení daní. Proto první argument považuju také za neakceptovatelný.
Druhý argument je úsměvný. Myslím, že podmiňovat změny rozpočtového určení daní tím, že obce budou hůře hospodařit, proto je potřeba jim jaksi přidat na rozpočtovém určení daní, je úsměvné. Víte, já nebudu dlouho mluvit, protože jsem si vědom, že je podrobná rozprava. Ale když si vzpomeneme před 15 lety, tak podíl obcí na DPH byl 20,59 procenta. Po 15 letech, kdy došlo k obrovským změnám v povinnostech obcí, které nebyly doprovázeny odpovídajícím přesunem finančních prostředků, je podíl 20,83 procenta. To znamená o 24 setin procenta vyšší.
Návrh je také odůvodněn tím, že na rozdíl od krajů v novém plánovacím období je pro potřeby obecních infrastruktur určeno pouze minimum prostředků. Víte dobře, že z evropských peněz nebude možné financovat například rekonstrukce místních komunikací. Ano, jde o postupné navýšení rozpočtového určení obcí proti autonomnímu vývoji celkově o 10 miliard korun, ale je to rozvrženo na určitá léta. Pro rok 2017 je to zhruba 3,5 miliardy a teprve od roku 2018 je to těch 10 miliard korun.
Myslím, že starostové si zaslouží zvláště v tomto období, aby věděli na jeho konci, s jakými finančními prostředky mají počítat, a i tento návrh k tomuto směřuje. Je to návrh, který je koncepční, který není nepřátelský vůči Ministerstvu financí, ale který jasně říká, že to, co případně nastane u krajů, musí nastat i u obcí.
Víte, rozpočtové určení daní a já jsem jaksi pamětníkem, vždycky platí zásada, že kdo se neozve, nemůže také počítat s žádným navýšením finančních prostředků. Je třeba si uvědomit, že nejde o prostředky, které by plynuly mimo sektor vládních institucí, naopak přispějí k vytvoření investičních zdrojů, které budou jinak v obecních rozpočtech chybět. Samozřejmě Ministerstvo financí a současná vláda může takový návrh odmítnout. Může se to pravděpodobně stát. Pak ale říká všem starostům zhruba 6 250 obcí, že je obce tolik nezajímají, že mají dostatek peněz, že je jejich chybou, že se snaží dobře hospodařit v rámci stávajícího rozpočtového určení daní a dokážou zodpovědně nakládat a vyjít se svými rozpočtovými prostředky. Jinak nelze dosavadní argumenty Ministerstva financí v zásadě interpretovat.
Vážené kolegyně a kolegové, vzhledem k tomu, že tento návrh se netýká roku 2016, že zatěžuje postupně oblast jakoby veřejných financí, protože samozřejmě podíl na sdílených daních se neplatí ze státního rozpočtu, ale oblast veřejných financí jako takových, tak bych požádal ctěné kolegyně a kolegy, zvláště ty, kteří mají zkušenosti z komunální politiky, aby tento návrh velmi důkladně prostudovali a pokud možno jej podpořili ve třetím čtení.
