Se zájmem jsem si přečetl článek v pátečním vydání Jihlavských listů "Kamenný hospic? Kraj s ním nepočítá." Hospicovou péči považuji za nesmírně důležitou oblast péče o nevyléčitelně nemocné. Ani na okamžik nepochybuji o tom, že je-li to po všech stránkách možné, je pro pacienta nejlepším řešením, aby poslední týdny svého života mohl trávit v domácím prostředí, v kruhu svých nejbližších. A aby toto bylo možné, jsou pro pacienta a jeho blízké obrovskou pomocí terénní hospicové služby, kterým v organizaci hospicové péče patří bez jakýchkoliv pochyb první místo.
Pro občany našeho kraje je velmi cenné, že mobilní hospicová péče je v současné době ve všech oblastech našeho kraje na velmi vysoké úrovni. Je ale třeba si přiznat, že u části pacientů s nevyléčitelnou chorobou není z řady důvodů možné zajistit péči v domácím prostředí. Někdy se ani sám nemocný necítí na to, aby zůstal doma přes veškerou poskytovanou péči.
A tady vzniká otázka, jaký typ péče pro tyto pacienty zajistit? Osobně jsem hluboce přesvědčen, že pro pacienta, u kterého už neexistují možnosti odvrátit blížící se konec života a přitom ani není možné se o něj starat v domácím prostředí je druhou nejlepší možností pobyt v kamenném hospici. Takto nemocný pacient totiž v žádném případě nepatří do léčebny dlouhodobě nemocných, jak se bohužel v naší zemi ještě často stává. Sebelépe vybavené oddělení dlouhodobě nemocných či jiný typ nemocniční péče nemůže nahradit komplexní plnohodnotnou péči, kterou lze nabídnout v kamenném hospici, ať už se týká prostředí, podmínek pro příbuzné, pro duchovní a psychologickou péči či možnost zpříjemnit poslední chvíle života takovými formami volnočasových aktivit, o které pacient jeví zájem a které mu působí radost. Není také žádným tajemstvím, že prostředí nemocnice často na pacienta i jeho rodinu působí stísněným dojmem, který při sebelepší vůli nelze zcela odstranit.
Z těchto důvodů podporuji snahu o vybudování kamenného hospice v našem kraji, byť zatím si tato myšlenka teprve získává podporu. Jistě musí definitivnímu rozhodnutí předcházet široká odborná i politická diskuze, u které se nevyhneme logicky i ekonomické analýze, ale máme se kde poučit.
Například v Pardubickém kraji, který je Vysočině geograficky, počtem obyvatel i dalšími atributy velmi podobný, byl poměrně nedávno zbudován kamenný hospic v Chrudimi. Dnes je to jeden z nejlépe fungujících hospiců- i po ekonomické stránce - v České republice.
Ano, jej třeba vidět i rizika poskytování lůžkové hospicové péče, zejména problematiku provozních nákladů, která rozhodně není jednoduchá. Jedno je ale třeba zdůraznit už nyní, snaha o zbudování kamenného hospice v žádném případě není snahou o omezení terénních hospicových služeb. Mrzí mne, že to tak někteří provozovatelé těchto služeb vnímají. Mobilní hospicová péče včetně odlehčovacích služeb bude vždy v žebříčku nabídky paliativní péče v našem kraji na prvém místě a rozhodně by to tak i mělo zůstat. Kamenný hospic je posledním článkem, který v síti služeb o nevyléčitelně nemocné v našem kraji chybí, nic víc, nic méně.
Pevně věřím, že tuto nelehkou diskuzi zvládneme se ctí.
Vít Kaňkovský
poslanec a krajský zastupitel
Článek Jihlavských listů "Kamenný hospic? Kraj s ním nepočítá" je k dispozici na: http://www.jihlavske-listy.cz/clanek18733-kamenny-hospic-kraj-s-nim-nepocita.html
