Již vláda pod vedením J. Paroubka předložila Parlamentu ČR ve čtvrtém volebním období zákon o zaměstnaneckém penzijním pojištění, který byl sice přijat (340/2006 Sb.), ale Evropská komise zažalovala ČR u Evropského soudního dvora, který rozhodl, že zákon neodpovídá směrnici EP a Rady. Proto v pátém volebním období vláda M. Topolánka připravila a předložila do Parlamentu novelu zákona, kterou parlament přijal (248/2008 Sb.). Také vláda J. Fischera přistoupila k vyvolané novele tohoto zákona (281/2009 Sb.). Ale jak se ukázalo, dle nového rozsudku ESD ze 14 ledna 2010 hrozí ČR kvůli opětovnému neúplnému provedení směrnice ve stanovené lhůtě (do r. 2005) sankce.
Sebevědomí naších vrcholových vládních politiků, kteří vystupují doma jako neomylní, může tak stát ČR nemalé peníze. Jedná se o více než půl miliónů korun za každý den od vynesení druhého verdiktu až do doby, kdy směrnici převedeme do národního práva. Navíc by musela ČR zaplatit denně 135 tisíc korun za každý den od vynesení prvního rozsudku, což dosud činí 416 dnů a více než 56 miliónů korun.
KSČM varovala před vyjednanými přístupovými podmínkami pro vstup do EU. Upozorňovala například na nesoulad omezeného trhu práce pro pracovní síly z ČR i v kontextu s institucí zaměstnaneckého penzijního pojištění. Vnímali jsme nedobré zkušenosti s krachem řady domácích bank a kampeliček. Vnímali jsme i rizika velké fluktuace pracovní síly a vysoký stupeň dlouhodobé nezaměstnanosti. Brali jsme v úvahu i to, že odborová organizovanost zaměstnanců je zatím v ČR nízká a počet bankrotů zaměstnavatelů poměrně vysoký. Vyzývali jsme proto představitele vládních stran k zodpovědnému postupu.
Dosavadní koalice však zřejmě viděly hlavní rizika jinde. A to v ohrožení - vstupem zaměstnaneckého penzijního pojištění - dominantního postavení penzijního připojištění či penzijních fondů, pro které se připravuje další kšeft ve formě tzv. ustavení druhého pilíře důchodového systému s podporou zvyšování snížené sazby DPH. A jestliže je dnes zapojeno v penzijním pojištění (se státním příspěvkem a s možností snížení základu daně) přes 4,5 miliónů občanů, z nichž řadě přispívá na spoření i zaměstnavatel, který je rovněž státem motivován sníženou daní, je logické, že zavedení zaměstnaneckého penzijního pojištění ubere z tohoto limitního koláče. Nebyl tedy zájem zavádět ještě něco jiného. EK však vyjádřila jiný názor.
Zaměstnanecké penzijní pojištění spolu s novou formou úrazového pojištění by např. mohlo plnit funkci ochrany zaměstnanců v rizikových a těžkých povoláních tak, že jim zajistí nesnížený předčasný důchod ještě před dosažením zákonem stanoveného důchodového věku.
