Jedná se mi o návrh, který by se jmenoval "Informace ministryně práce a sociálních věcí o aktuální situaci a legislativních záměrech Ministerstva práce a sociálních věcí v oblasti sociálně-právní ochrany dětí". (Hluk v sále neutichá.)
Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, se znepokojením sleduji vývoj právě v oblasti sociálně-právní ochrany dětí. Jde o informace, kterých se mi dostává od přímých aktérů a odborníků, úředníků, orgánů sociálně-právních ochrany dětí, dlouhodobých pěstounů, dětských psychologů, dětských lékařů, asociací a odborných společností. Znepokojily mne informace, že úředníci orgánů sociálně-právní ochrany dětí, z nichž někteří jsou ochotni vyjít z anonymity, neboť už mají šikany ze strany nadřízených pracovníků dost, jsou nuceni postupovat jinak, než určuje dikce platných zákonů. Vnímají, a to mne velmi znepokojuje, že se mnohdy nerozhoduje, a to kvůli tomuto tlaku, o kterém jsem hovořila, ve prospěch dětí. Existuje zde při Poslanecké sněmovně také pracovní skupina pro náhradní rodinnou péči, současně existuje pracovní skupina pro náhradní rodinnou péči při Českomoravské psychologické společnosti. Tyto pracovní skupiny jsou připravené a ochotné předložit své výstupy a závěry právě Ministerstvu práce a sociálních věcí.
Když se začteme do podkladů, které přicházejí z Ministerstva práce a sociálních věcí, například se to týká metodiky zpracování, plánu transformace pobytových zařízení v oblasti péče o ohrožené děti, je to poměrně rozsáhlý materiál a nebo když je možné navštívit různé konference, které jsou financované v rámci projektů z Evropského sociálního fondu, tak se tam dozvíme různé zajímavé informace, například, že v současné době podle aktuálních údajů přes 51 % dětí umístěných v domovech se vrací do vlastní rodiny a 22 % nalézá péči formou osvojení. Téměř dvě třetiny dětí, které se vrací do rodiny, jsou v dětském domově méně než dva měsíce. Pobyty přesahující šest měsíců jsou spíše výjimkou. Jedná se zhruba o 20 % dětí. U osvojení se souhlasem rodičů je doba pobytu v dětském domově pro děti do tří let věku u 80,4 % dětí kratší než šest měsíců.
Zvláštní pozornost pak vyžaduje skupina zhruba 15 % dětí. Tyto děti vyžadují zpravidla speciální zdravotní a ošetřovatelskou péči. Proč o tomto hovořím? Pokud jsem navštívila například v poslední době konferenci, která byla financována v rámci projektu Právo na děti, tak jsem byla seznámena s různými PR aktivitami, které přednášely zavádějící informace a zavádějící statistiky, proti kterým je poměrně obtížné se z terénu bránit, neboť jsou bohatě financovány právě z Evropského sociálního fondu.
Na tomto fóru například zaznělo: je třeba financovat například spoty v České televizi stylem "Coca-Cola, to je ono." V rámci péče o malé děti mi to připadá velmi nevhodné. Nebo tam zaznělo například, že nás znepokojuje, tedy pracovníky Ministerstva práce a sociálních věcí znepokojuje, že jsou děti umísťovány například do léčebného zařízení se souhlasem rodičů. Tak si opravdu nedovedu představit, jak by toto chtěli řešit.
Je třeba skutečně znát aktuální informace a opravdové záměry Ministerstva práce a sociálních věcí v této oblasti a také, aby další legislativní záměry a návrhy byly ku prospěchu skutečného dobra dítěte. Jak jsem již říkala, existují zde pracovní skupiny, které zapojily široké plénum, široké fórum odborných společností. A my tyto výstupy máme a dáváme je ministerstvu k dispozici. Věřím, že to ministerstvo určitě využije.
Chtěla bych upozornit na jeden zajímavý fakt, a to je možná i pro nás jako legislativce zajímavé, že díky tomu, že v zákoně o zdravotních službách je péče ve zvláštních dětských zařízeních, v dětských centrech poměrně právně volná, tak se tato zařízení bez jakékoli další legislativní úpravy samy transformují tak, aby vycházela co nejlépe ku prospěchu potřeb rodin a dětí. Tato obecná právní úprava spolu s faktorem dominantního financování z rozpočtu zřizovatele paradoxně znamená, že proces transformace dětských domovů pro děti do tří let věku oproti školským zařízením nemusí narážet na (nesrozumitelné) právní úpravy činností či kolize rozdílných systémů a klíčovými pro úspěšný proces je pochopení a vůle zřizovatele k omezení stávajícího provozu a vytvoření služby reagující na potřeby dětí a rodin. Vidíte, že někdy nadbytek zákonů nemusí být ku prospěchu a že stačí dobrá vůle všech aktérů, kteří se dokážou domluvit, a ten vývoj jde správným směrem.
Vážená paní předsedající, vážení kolegové a vážené kolegyně, já bych požádala o zařazení tohoto bodu, který jsem nazvala na začátku svého vystoupení, na 8. 12. jako třetí pevně zařazený bod jednání.
