V České republice se opětovně překvapivě o problémech nehovoří a někteří rádoby objektivní komentátoři rychle nálepkují všechny, kteří se snaží téma imigrace seriózně otevřít. Jenže ukazuje se, že seriózní debata je stále více potřeba. Svědčí o tom i zaplněné sály s lidmi napříč Českou republikou, kde se téma imigrace poměrně otevřeně diskutuje.
Lidé mají hodně otázek spojených se strachem o rodinu, kulturu i práci, které je v posledních měsících více jak práceschopných lidí. Ti však v současné době všude zoufale chybí, a proto řada firem začala volat i po přílivu pracovníků ze zahraničí. Rostoucí ekonomika potřebuje další nové pracovníky především ve výrobních závodech, kde se pracuje na směnný provoz. Nicméně tito lidé chybí a jak ukázal i zajímavý výzkum v Německu, přes obrovský příliv imigrantů do země ještě možná dlouho chybět budou.
Příchozím chybí vzdělání i pracovní návyky
Otázka integrace je nyní aktuální nejen v sousedním Německu, které je dlouhodobě zemí s velmi vysokým podílem imigrantů. Pro některé to bude znít překvapivě, ale závěry studií německých poměrů ukazují, že obavy z toho, že by přistěhovalci/uprchlíci brali práci místním, nejsou podle dostupných zjištění příliš namístě.
Přistěhovalci v drtivé většině zastávají po svém příchodu místa pro méně kvalifikovanou nebo nekvalifikovanou sílu jako uklízeči, pokojští, sběrači plodin na poli nebo pomocní dělníci. To ale rozhodně neznamená, že by masová imigrace, zvláště ta nynější v podobě uprchlické vlny, nepřinášela svá rizika.
Problém totiž může být zcela opačný, než hlásají zpravidla xenofobní strany na politické periferii vymezující se proti přistěhovalectví. Uprchlíci totiž mají bohužel veliký problém při shánění práce, a to i v Německu, které je či minimálně donedávna bylo pro přistěhovalce zemí zaslíbenou. Na tuto skutečnost upozorňuje nedávný článek s výmluvně znějícím názvem Die meisten Flüchtlinge bleiben jahrelang arbeitslos, tedy Většina uprchlíků zůstává léta bez práce.
Jak říká Semih Tumen ve studii vytvořené pro platformu World of Labor" bonnského Institutu pro budoucnost práce (IZA), uprchlická vlna s sebou přináší jen malé důsledky pro zaměstnanost domácích pracovních sil a má jen zanedbatelný vliv na výši mezd.
Pro domácí zaměstnance mohou uprchlíci stěží představovat nějakou konkurenci, a to z několika následujících důvodů. Často totiž vůbec neumí německy, mají špatnou kvalifikaci, nemají uznané odborné vzdělání. V krátkosti řečeno, jsou na trhu práce ve vyspělých zemích jako je Německo neuplatnitelní a nemohou dělat prakticky žádnou práci.
Chybějící potřebná kvalifikace nechává uprchlíky na okraji společnosti
Ani další statistika uvedená v článku není příliš povzbudivá. Není totiž pravdou, že by uprchlíci byli ve velké míře lidé s vyšším vzděláním. Pouze 5 % práceschopných uprchlíků z krizových oblastí má podle studie Institutu pro pracovní trh a výzkum zaměstnání (IAB) vysokoškolské vzdělání a 87 % z uprchlíků postrádá potřebnou kvalifikaci. V minulosti bylo první dva roky v průměru 90 % uprchlíků bez práce, po 5 letech ještě 50 %, říká Marcel Fratzscher z německého Institutu pro hospodářský výzkum (DIW).
Podle zmíněného IAB uprchlické skupiny, které přišly po roce 1995, potřebovaly 13 let k tomu, aby dosáhly stejné zaměstnanosti jako ostatní skupiny imigrantů. K tomu je dobré dodat, že stát udělal pro integraci těchto imigrantů v Německu jen velmi málo.
Bezproblémová ovšem nebyla integrace ani v 60. letech minulého století. Tehdy byli sice tzv. Gastarbeiteři zváni do Německa, aby obsazovali volné pracovní pozice a vítáni byli s otevřenou náručí. Dlouho jim ale trvalo dohánění ve vzdělání a i třetí generace z první přistěhovalecké vlny ještě dnes významně zaostává ve vzdělání, říká ve zmíněném článku Holger Bonin, odborník na pracovní trh z Centra pro evropský hospodářský výzkum.
K problémům s integrací docházelo prakticky vždy. Podle studie z roku 1995 měla pouze třetina imigrantů z Turecka a východní Evropy příjmy pocházející jen z výdělečné činnosti. U uprchlíků z jiných zemí to bylo pouze 23 %. Mezi všemi skupinami zde vyčnívali lidé z bývalé Jugoslávie, kde byl podíl 57 %.
Je zbytečné rozdávat cejch rasistů, xenofobů a fašistů těm, kdo chtějí diskusi
Studie OECD z roku 2005 je o něco optimističtější, alespoň co se minulosti týče. Uvádí se v ní, že do 90. let probíhala integrace imigrantů na pracovním trhu relativně bez problémů, nicméně pak došlo mj. i důsledkem hospodářské stagnace k poklesu zaměstnanosti prakticky u všech skupin obyvatelstva. Obecně nejvíce se zhoršila situace pro lidi s pobytem kratším než osm let.
Aby se odlehčilo sociálnímu systému, musí se z uprchlíků stát kvalifikované síly. Integrace na pracovní trh opravdu nemůže trvat déle než 10 let. Jinak se to, co do nich bylo vloženo, nevrátí. Nutno mluvit o věcech otevřeně a říci na rovinu, že integrace bohužel neprobíhá tak, jak by měla. Naprostý nesmysl je dávat lidem, kteří upozorňují na zmíněné reálně existující problémy, cejch rasistů, xenofobů a kdovíčeho ještě.
Přiznat si chybu je prvním krokem k tomu, aby se věci mohly změnit k lepšímu. Přál bych Německu a jeho představitelům, aby našli více odvahy postavit se k problémům čelem a nezanedbávali je. V opačném případě se tématu chopí extremisté a populisté, což snad nikdo rozumný nechce. Protože v otázce imigrace pro politiky daleko více platí dávné přísloví, že pouze leklá ryby plave po proudu.
Přeji hezký den a veselou mysl!
