Jestli někde funguje švarc systém, tak je to ve vrcholovém sportu. To je prostě pravda. Všichni bojovníci proti švarc systému chodí po kontrolách, kontrolují firmy a tak dále, ale nikdo nikdy nepůjde zkontrolovat sportovní klub, kde sportovci jsou na IČO, fakturují jediné firmě, a to je ten sportovní klub. Já to nekritizuji, protože v okamžiku, kdy z nich uděláte zaměstnance, zvednete náklady klubu. To je nám všem jasné. Ale je to problém, o kterém bychom mluvit měli. A buď bychom si měli veřejně přiznat, že ve sportu nám švarc systém nevadí, případně to nějak zakotvit, a nebo, pokud chceme opravdu bojovat se švarc systémem, a to chce zejména levá strana politické Sněmovny, teď myslím ve smyslu politického přesvědčení, ne přesně židle, na které sedí, která říká, že to musí potírat, tak začněte tam.

Tam je to poměrně jednoduché. Ale tam není odvaha začít, protože to je opravdu složité. Problém reálně existuje v mnoha vrcholových sportech. Já tvrdím, že to máme tolerovat, ale nemůžeme se tvářit, že to neexistuje. Když už mluvíme o problémech sportu obecně, tak je to jeden ze sportů, který snižuje náklady, protože náklady práce jsou mimořádně vysoké. Ale u firem to akceptovat nechceme a firmy mnohdy zkoušíme, kontrolujeme, pokutujeme, ale u sportovních klubů, které mají velké divácké zázemí, se do toho nepouštíme, protože to není politicky populární a mohlo by to přinést politikovi či úřadu záporné politické body.