Ve výboru pro veřejnou správu se v průběhu projednávání tohoto tisku podařilo schválit pozměňovací návrh, který obcím a městům s účinností od 1. ledna 2016 navyšuje podíl na výnosu daně z přidané hodnoty na 21,4 %. Jejich rozpočty by si tak přilepšily o nějaké dvě miliardy korun, což sice není částka omračující, ale rozhodně ani částka zanedbatelná. Pan ministr financí Babiš s tímto návrhem po celou dobu projednávání nesouhlasil. Mrzelo mě to, protože jsem argumenty, se kterými tak činil, považovala za velmi slabé. Například že obce hospodaří dobře, že mají příliš peněz na účtech. Říkala jsem si, že pramení z toho, že pan ministr nemá vůbec žádnou komunální zkušenost, a proto odůvodněnost požadavku samospráv svým způsobem pochopitelně podceňuje. Přitom hlas bývalých nebo současných komunálních politiků hnutí ANO je natolik slabý, že nedokáže korigovat rozhodnutí nezkušeného pana ministra. Nebyl prostě nikdo, kdo by vykřikl: "Král, respektive ministr je nahý!" Nepřekvapilo mě to. Překvapilo by mě, kdyby tomu bylo naopak. Nicméně pak přišla opravdu neuvěřitelná zpráva. Ministr Babiš v Senátu podpořil pozměňovací návrh, který podíl obcí a měst navýší na 21,4 %. Zpětně si říkám, že ta zpráva byla příliš dobrá na to, aby byla pravdivá. A taky, že pravdivá nebyla. Nebo vlastně jen z části.
Po seznámení se s pozměňovacím návrhem, který vznikl horkou jehlou na Ministerstvu financí a který horní komora přijala, jsem pochopila, že pan ministr je v zásadě konzistentní. Alespoň se svými dřívějšími postoji, které k otázce novely zákona o rozpočtovém určení daní v posledním roce uplatňuje. Tyto postoje jsou směrem k požadavkům obcí odmítavé až nevstřícné. Pan ministr tak sice není konzistentní s tím, co svému hnutí vepsal do programu, ale vem to čert, to už si stejně pamatuje jen málokdo. Pro zájemce připomínám, že v programu hnutí ANO se hovoří o posilování rozpočtového určení daní pro obce a města a rušení národních dotačních titulů. Nemohu si pomoci, ale mám za to, že v politické praxi je tento program poněkud přehlížen.
To jsem ale lehce odbočila. Zkrátka pan ministr, který obcím přidat nechtěl, je konzistentní, protože navýšení na 21,4 % a to ještě až od 1. 1. 2017 jednak není žádná sláva a jednak není jasné, jestli vůbec o navýšení v jednotlivých případech půjde. Proč? Toto navýšení je kombinované se zrušením motivační složky 30 % výnosu daně z příjmu fyzických osob z podnikání, které obcím značnou část toho, o co se jejich příjmy navýší, zase odebere. Můžeme se bavit o tom, o kolik přesně obce přijdou. Jestli to bude 80 milionů, jedna miliarda, jedna miliarda dvě stě milionů nebo třeba mnohem víc. To když se panu ministrovi podaří prosazovat některá navrhovaná opatření, ne, že bych po tom zvlášť toužila, to musím přiznat. Paradoxně čím úspěšnější v této oblasti pan ministr bude, tím méně si polepší obce. Zlepšený výběr se projeví už výhradně jen ve státním rozpočtu, což by z pohledu obcí samozřejmě bylo mrzuté.
Celá věc má ještě jeden významný rozměr, na který jsem upozornila již výše. I když v souhrnu budou v případě schválení senátního znění obce v plusu, některé z nich mohou zaznamenat propad, v jejich daňových příjmech se promítnou negativně. Já se ptám. Které obce to jsou, pane ministře. Vyměnila jsem si několik e-mailů s panem ředitelem odboru financování územních rozpočtů Matejem. Ve své poslední odpovědi uvedl následující: "Dobrý den. Třicetiprocentní podíl obcí na výnosu daně z příjmu fyzických osob z přiznání představuje velmi nestabilní prvek v systému RUD. V čase vykazuje značnou volatilitu, a to jak na celostátní úrovni, tak zejména na úrovni jednotlivých obcí. Jeho finanční efekt je na úrovni jednotlivých obcí nepredikovatelný, protože meziroční změny v objemech, které předvedly konkrétním obcím finanční úřady, se pohybují v desítkách, ale i stovkách procent, a to směrem nahoru, tak i dolů. Jinými slovy. Jednotlivé obce mají na této složce RUD jeden rok relativně vyšší inkaso, zatímco následující rok podstatně nižší nebo dokonce i záporné. Záleží, kolik zaměstnanců si podá daňové přiznání, zda nezkrachuje nějaký živnostník, nebo zda se naopak do obce nepřistěhuje například ředitel velké mezinárodní firmy a neodvede tam například daň z divident. Exaktní číslo dopadu proto nelze spočítat, což je vlastně jeden z důvodů, proč je vhodné tento nestabilní prvek ze systému odstranit."
Dále pan ředitel pokračuje: "Co je ale evidentní, je skutečnost, že 77 % obcí, přes 4800 obcí na tomto parametru tratí. Z tohoto důvodu Ministerstvo financí pro analýzy používá statistické metody střední hodnoty s využitím historických dat o využití této daně. Propočty byly aplikovány dále na daňovou predikci 2017. Na základě tohoto modelu bylo zjištěno, že ztráty nad jeden milion korun by se měly týkat 15 obcí, přičemž pouze u dvou obcí se jedná o ztrátu cca tří milionů korun na daňových příjmech, což je ve vztahu k celkovým daňovým příjmům marginální. S pozdravem Miroslav Matej." Pardon. (Poslankyně Kovářová se napila vody.)
Dovolila jsem si ocitovat téměř celou odpověď pana ředitele. Mám za to, že pan ministr bude argumentovat velmi podobně, což se také stalo. Co je důležité. Odpověď vypadá velmi racionálně. To musím přiznat. Vyplývá z ní ale také to, že 23 % obcí na tomto parametru netratí. To není málo. To je téměř čtvrtina obcí. Přirozeně mě zajímalo, které obce to jsou a jak moc se do jejich rozpočtů tato změna promítne. To je myslím docela normální otázka, která se sama nabízí. Ostatně, víte třeba vy, kolego Volný prostřednictvím paní předsedající, jak se navrhovaná změna promítne do rozpočtu Chodové Plané? Víte, vy, kolego Faltýnku prostřednictvím paní předsedající, jak si bude stát Prostějov? Tuší třeba pan Komárek prostřednictvím pana předsedajícího, co bude návrh pana ministra Babiše, předložený prostřednictvím pana senátora Martínka, znamenat pro obce v Libereckém kraji? A ví pan ministr, co bude senátní návrh znamenat pro Průhonice? Viděli jste, kolegové a kolegyně, tyto propočty? Byli jste s nimi seznámeni? Nemusím asi připomínat, že v případě předchozích změn rozpočtového určení daní probíhaly velmi dlouhé a komplikované debaty. Zvažovaly se argumenty pro a proti. Jednotliví poslanci požadovali vyčíslení dopadů navrhovaných změn pro obce ze svého volebního obvodu. Nemyslím, že by bylo moudré v tomto případě se odchýlit od zavedené praxe, alespoň mně bude dopad pro obce, zejména ve středních Čechách, velmi důležitým argumentem při zvažování, jak se k návrhu postavit. Tím spíš, že jsme konfrontováni s tak pro mě poněkud překvapivým návrhem, který navíc nebyl prodiskutován ani ve výborech, ani na plénu Poslanecké sněmovny, který dokonce nebyl prodiskutován ani ve výborech Senátu. Takhle se koncepční změny prostě nedělají, pane ministře. To nemohu označit jinak, než za pohrdání obcemi a městy. To nemohu označit jinak, než jako pohrdání Parlamentem. Postavit nás pouhých pár dnů před koncem roku před takové rozhodování. To není ale pěkný vánoční dárek. Opravdu ne!
Víte, já v těchto otázkách musím naprosto souhlasit s mými předchůdci, kteří v souvislosti s projednáváním novely zákona o rozpočtovém určení daní v roce 2007 uvedli v zásadě to, že je chybou Ministerstva financí, předkládá-li návrhy pozdě a neexistuje-li dostatek času k jejich projednávání a prodiskutování. To jsou závěry, které jsou podle mého skromného názoru uplatnitelné v našem současném případě. Mimochodem, těmito předchůdci byli podle této publikace sociálně demokratičtí poslanci, kteří se jmenovali Bohuslav Sobotka a Radko Martínek. Tolik jen na doplnění.
Možná bych se pozastavila ještě u jedné otázky, a tou je pro mě zcela nesrozumitelná úloha, kterou při projednávání tohoto návrhu sehrála tzv. expertní nebo pracovní skupina pro rozpočtové určení daní při Ministerstvu financí. Pokud se nemýlím a pokud ano, nezlobte se na mne za to, její vznik byl avizován na začátku července 2015. Pak se dlouho nic nedělo a tato skupina se sešla až v druhé polovině listopadu 2015, tedy pár dní před projednáváním posuzovaného návrhu v Senátu. Ráda bych zdůraznila, že jsem se jednání této skupiny také zúčastnila. V průběhu rozsáhlé diskuse zazněla celá řada připomínek. Vytýkalo se to či ono. Mezi zmiňované problémy patřila i ona motivační složka. Pokud byla na něčem shoda, tak na tom, že se o těchto problémech a jejich řešení ještě musí dlouho debatovat a hledat schůdné řešení. Jaké bylo mé překvapení, když mi pan ředitel Matej napsal e-mail a následně mě tedy informoval. "Vážená paní poslankyně, chci vás informovat, že Senát včera schválil novelu RUD s pozměňovacím návrhem, který ruší problematický parametr třicetiprocentní motivace a zároveň navyšuje podíl obcí na DPH na 21,4 % od roku 2017. Ministerstvo financí bude při projednávání návrh ve Sněmovně se senátní verzí souhlasit. Uvedený pozměňovací návrh je zároveň v souladu se závěry pracovní skupiny RUD, která se sešla na Ministerstvu financí. V případě potřeby mě neváhejte kontaktovat." A tak jsem tedy neváhala. Vidíte, že si s panem ředitelem píšeme docela často, ale tato jeho zpráva mě vůbec nepotěšila. Po jejím přečtení jsem se cítila, jako Alenka v říši divů. Dozvěděla jsem se totiž, že pracovní skupina RUD, která se sešla na Ministerstvu financí, měla nějaké závěry. To mě jako účastníci zaskočilo.
Žádných závěrů jsem si nebyla vědoma. Odpověděla jsem proto panu řediteli, že bych si ráda osvěžila paměť, k čemuž mi nejlépe poslouží zápis z tohoto jednání. Zápis z uvedeného jednání ale, světe div se, do dnešního dne nebyl schválen a účastníkům rozeslán. Do závorky budiž vytknuto, že to jsou už tři týdny, takže na Ministerstvu financí se asi tak úplně nemaká, nebo se maká na něčem jiném, možná na odpovědích na mé interpelace, protože pan ministr se ústních interpelací nezúčastňuje. Nevím, možná nám to pan ministr vysvětlí.
Je pravda, že distribuce pokladniček pro potřebné děti se sama neudělá a nikdo pro to nemá lepší kvalifikaci, než zaměstnanci Ministerstva financí. Nějaký zápis pro poslance, senátory a představitele Svazu měst a obcí a Sdružení místních samospráv klidně počká.
Mimochodem pan senátor Martínek, který se stal nosičem senátního návrhu, se uvedeného jednání vůbec nezúčastnil.
S tím souvisí ještě jedna věc, na kterou bych ráda upozornila. Je to způsob, jakým vláda v současnosti přistupuje k organizacím typu Svaz měst a obcí a Sdružení místních samospráv. V tuto chvíli bych v rámci slušnosti chtěla upozornit na skutečnost, že jsem členkou předsednictva Sdružení místních samospráv a se Svazem měst a obcí jsem v řadě věcí spolupracovala. Troufnu si říct, že úspěšně a konstruktivně.
Nu, a právě k těmto organizacím se vláda v této věci, konkrétně Ministerstvo financí, chová velmi nepěkně. Jejich konzultace jsou jen formální, názory od lidí z praxe jsou zpravidla nevyslyšeny. Jde se na sílu. Když mám hlasy, mám i pravdu. Vládní a ministerští úředníci jakoby věděli všechno lépe. Nemyslím si, že je to šťastný přístup a byla bych ráda, kdyby byl co nejdříve přehodnocen.
To jsem zase poněkud odbočila. Omlouvám se.
Ráda bych se prostřednictvím následující otázky vrátila do původních kolejí. Můžete nám, pane ministře, sdělit, které obce budou na této změně bity a o kolik? To je informace, kterou považuji za naprosto nezbytnou. Každý člen Poslanecké sněmovny by ji měl mít k dispozici, aby mohl odpovědně rozhodnout, zda podpořit senátní nebo sněmovní verzi.
A moje druhá otázka, pane ministře, s tou první úzce souvisí. Zvažujete postiženým obcím tento výpadek nějak kompenzovat?
Děkuji za odpověď, a tentokrát bych prosila v rozpravě. V případě, že dnes nebudete schopen či ochoten tyto údaje prezentovat, navrhuji přerušit projednávání tohoto bodu do příštího úterka. Nic, myslím, nebrání tomu, abychom v projednávání pokračovali po skončení mimořádné schůze, která se právě na 22. prosince chystá. A těším se na odpovědi pana ministra. Doufám, že to bude v rozpravě, protože jinak ti, kteří jsou v jeho poslední řeči osloveni, nemohou reagovat potom na jeho výhrady či výtky a osočení.
