Já možná pojmu tu zpravodajskou zprávu trochu netradičně v této chvíli, protože tři výbory, to znamená asi skoro většina z vás, kteří zde sedí v sále, kteří zde sedíme v sále, jste se zabývali tímto tiskem již na svých výborech. A upřímně řečeno – řada z vás, kteří v těch výborech nesedí, se stala těmi, kteří podávají pozměňovací návrhy, kterých se tentokrát sešlo nevídaně na to, jak jsme zvyklí v Senátu.
Musím říct, že navíc drtivá většina těchto pozměňovacích návrhů přišla absolutně na poslední chvíli, některé dostáváme ještě v této chvíli na stůl, takže jsem si asi 3 - 4 sem přilepil, protože se malinko změnily oproti tomu, co jsem dostal od jejich nosičů včera.
Já bych to shrnul pro vás asi takto. Novela zákona, tak, jak jsme ji dostali po 3. čtení z Poslanecké sněmovny, tak já bych ji rozdělil asi na dvě takové části. V jedné se objevují prvky kolem cyklistů, Segwayů a autoškol – tam se objevily pozměňovací návrhy na poslední chvíli, ještě než vůbec zákon stačil vstoupil v platnost, tak už profesní skupiny různé nás tady bombardují a říkají, co je všechno v zákoně špatně, co by chtěly změnit, jaké z toho mají city, pocity, jestli v autoškolách, když je motocykl takový a s dvěma řídítky, nebo s jedním... Prostě na odborné úrovni nelze tyto pozměňovací návrhy opravdu posoudit tak, abychom teď mohli rychle rozhodnout. To je moje stanovisko ke všem těmto pozměňovacím zákonům. To samé platí o Segwayích. Ještě jsme ani nezavedli v městském provozu věci, které tento zákon přináší, o kterých bylo voláno z velkých měst. Ano, ostatních se to pochopitelně netýká. Ale velkých měst ano. A už se zase ozývají připomínky, co v tom provozu na chodnících, a jestli vůbec Segwaye mají jezdit. Do toho má tedy výjimku samozřejmě městská policie. Proč zrovna oni mají mít, nebo nemají mít nějaké zvláštní k tomu výjimky? Kolem cyklistů – samozřejmě, dlouho se volalo po tom, aby byly upraveny pro cyklisty nějak podmínky. Jakmile to ministerstvo udělá, už se ozývají přímo z cyklistických spolků připomínky a už nám zase říkají, co máme udělat – ještě dneska na poslední chvíli. K těmto pozměňovacím návrhů já dopředu říkám, že jako zpravodaj budu mít zásadní NE, zásadní svoji připomínku, a to z důvodů, které jsem před chvílí řekl, že nejsou na odborné úrovni projednány. Je to na nás jenom vytvářený nějaký tlak narychlo něco změnit, aniž bychom domysleli 100% důsledky toho, co by toto mohlo znamenat.
Další připomínky, které na poslední chvíli přichází, nebo ne na poslední chvíli, některé jsou i dlouhodobé, jsou spíše možná politického rázu, nebo názoru našeho na dění ve světě. A to jsou ty věci kolem označení chodců na silnici mimo obce reflexními prvky. Jestli máme natolik chránit každého občana, co by si měl dělat sám o sobě, nebo chránit toho řidiče, protože být v kůži řidiče, který někoho přejede, možná řada z vás si to zažila, když ne sami, samozřejmě spíš tím, že vám to řekl někdo vám blízký, že se mu to přihodilo, a jaké trauma z toho na celý život má. A na druhou stranu filozofická otázka – i v jiných součástech našeho života, jak moc máme toho občana chránit zákony, nebo různými vyhláškami? Jestli to není tak trochu na každém z nás, aby sám sebe chránil. Další věc – zadržení osvědčení o technické schopnosti vozidla, nebo zadržení řidičských průkazů... Opět – nějaké naše omezování osobní svobody, nakolik to má být uváděno v praxi, nakolik se bude ještě přitvrzovat v budoucnosti. Co se týká třeba odebrání možnosti měření rychlosti městské policie, to je téma, které je tady řadu let. Část lidí si skutečně myslí, že městská policie má plnit jiné věci, ve věci pořádku, v obcích, a nikoliv zasahovat do práce Policie ČR, dopravní policie, nebo třeba i jiných – kriminální policie, chceme-li to vztáhnout i jinam.
Čili to je zase naše otázka na to, co všechno by měla dělat městská policie, co Policie ČR. A také i to psychologické vyšetření. Ano, mají se scházet skupiny, dokonce lékařů, nějaká kolegia, na to, aby zjistily, jestli je řidič způsobilý, nebo ne. To samé máme u zbraní a podobně. To je opět politický náhled na život v naší společnosti. Tady se všichni asi budeme rozhodovat podle svých názorů na dění v naší zemi. Nemíním to komentovat, to je na každém z nás. Tady bude volné hlasování, každý bude asi v tomto postupovat podle toho, jak on to cítí.
Když to shrnu, tak bych chtěl říci, že Podvýbor pro dopravu a energetiku projednal minulé úterý návrh zákona, tak, jak přišel z Poslanecké sněmovny. Byly tam všechny profesní skupiny, které si dovedete vymyslet. Vyjadřovali se nám k tomu odborníci. Po dlouhé debatě bylo přijato usnesení, které později přijal i garanční výbor, tedy schválit zákon ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou.
Jeden z našich odborných výborů navrhuje změnu usnesení, já to tak vnímám. Budeme samozřejmě o tom na závěr hovořit v podrobné rozpravě. Ostatně – v podrobné rozpravě, která nepochybně bude, zazní stejně všechny ty pozměňovací návrhy, které jsme teď dostali na stůl i v poslední chvíli.
Z mé strany zatím vše. Můžu jenom zopakovat, že garanční výbor doporučuje Senátu schválit novelu tohoto zákona ve znění postoupeném Poslaneckou sněmovnou. S takovým povzdechem možná na závěr bych chtěl říci, že jsme se bavili o tom, že kdyby z tohoto zákona bylo vypreparováno něco takového, co kdysi byla vyhláška 90, nebo vyhláška 100, podle které my jsme, většina z nás, asi své řidičské oprávnění získali; a ty ostatní věci byly vloženy do zákona silničního, že by to bylo bezvadné.
Protože když se zeptám upřímně každého z vás, jestli ty novely za poslední rok, které byly, myslím, tři, jste stačili vstřebat, jestli byste dokázali pojmenovat některé ty věci, tak si myslím, že ani já sám jako garanční zpravodaj bych to nedokázal. Je to možná pro tu praxi a život trochu složité, ale o tom se budeme bavit s panem ministrem někdy zase na odborných schůzkách, které si dovolíme vyvolat tady ze Senátu. Ať už to bude seminář, nebo možná pracovní podvýbor. Možná, že opravdu dojde k nějakému zjednodušení pro běžného českého občana, aby věděl, jak má jezdit, aby nedocházelo k těm strašným nehodám. Protože tyto zákony, vážené kolegyně, kolegové, jsou jedny z mála, které jsou opravdu psané krví. Je třeba to za tím vidět, že každá snaha není jenom snahou možná omezit občana v něčem, ale snahou toho, aby těch mrtvých a těžce zraněných na našich silnicích ubývalo.
