Článek paní L. Zlámalové s dramatickým názvem „Proč nikdo neprokoukne lež, kterou se za Babiše bije jeho ministryně“ je pouze zbožným přáním přesvědčit neznalé a vyložit si judikát Evropského soudního dvora zcela opačně. V Čechách se vždy najde někdo, kdo musí být papežštější, než papež a pouhou možnost, která je dána evropskými soudci přetaví pod pláštíkem boje proti korupci na nesmyslnou normu, která odporuje zásadám rovného přístupu. Tedy zásadám EU.
Abychom tedy uvedli na pravou míru spor o možnost či nemožnost členů vlády účastnit se veřejných zakázek, podívejme se na citovaný případ z Řecka:
Rozhodnutí Soudního dvora EU (C-213/07 Michaniki AE) řeší obdobný případ jako je zákaz účasti ve veřejných zakázkách těm dodavatelům, kteří jsou vlastněny členem vlády. Rozsudek říká, že výčet důvodů pro vyloučení z veřejné zakázky je omezený, vychází z evropských směrnic a členský stát nemůže stanovovat další důvody. To ale neplatí pro ty případy, kdy by členský stát stanovil další přiměřené důvody pro vyloučení, které by naplňovaly cíle naplnění zásad transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Potud lze s článkem souhlasit.
Co je ovšem nejpodstatnější a v článku je opomenuto: Tato opatření ovšem musejí být přiměřená svému cíli a Soudní dvůr konstatoval, že automatické vylučování bez možnosti prokázat neexistenci střetu zájmu je nepřiměřené a tedy nepřípustné.
V citovaném případě totiž ústava Řecka přímo zakazovala účastnit ve veřejných zakázkách těm společnostem, které alespoň z části vlastní osoba, která je zároveň vlastníkem sdělovacích prostředků.
Soud tedy konstatoval, že takové opatření je nepřiměřené, protože tak tyto společnosti nemají ani možnost prokázat, že neexistuje střet zájmů. Platí tedy, že nelze analogicky automaticky zakazovat účast ve veřejných zakázkách určitým skupinám dodavatelů, tedy například těm dodavatelům, které vlastní například člen vlády.
Pokud by se ukázalo, že takový dodavatel je ve střetu zájmů, pak nový zákon o zadávání veřejných zakázek z dílny Ministerstva pro místní rozvoj, umožňuje takového dodavatele v krajním případě vyloučit, pokud by neexistovala mírnější opatření. Nový zákon řeší střet zájmu velmi široce a v souladu s evropským právem. Transparentnost a rovné zacházení jsou tedy zcela zachovány.
