Výrazný nárůst dotací v prvním kole Programu rozvoje venkova (PRV) pro firmy skupiny AGROFERT je jasným důkazem o špatném nastavení zemědělských podpor ve prospěch velkých zemědělských podniků na úkor menších a středních podniků a rodinných farem, přestože to ministr zemědělství Marian Jurečka popírá. Výsledky Programu rozvoje venkova dokazují návrat k socialistickému zemědělství.

Zatím nikdy v polistopadové historii zemědělství nestanovilo ministerstvo zemědělství horní hranici projektů v PRV tak vysoko, až na 150 milionů korun na projekt, jako to udělalo ministerstvo pod vedením současného ministra. Ten zvýšil původní hranici 30 milionů korun pětinásobně, což samozřejmě vyhovuje největším zemědělským podnikům, fakticky nástupnickým subjektům po původních Jednotných zemědělských družstvech. To znamená, že ministr zemědělství se snaží o cílený návrat našeho zemědělství a potravinářství do dob socialismu. Nastavení podpor v PRV opakovaně kritizovala ODS, stejně tak ale i celkem 12 nevládních zemědělských organizací, zástupců drobných a středních podnikatelů, církví i Svazu měst a obcí. Takto široké spektrum organizací proti podmínkám zemědělských dotací ještě nikdy nevystoupilo, přesto jejich postoj ministr zemědělství nerespektoval.

Horní hranice 150 milionů korun na projekt rozhodně není podporou venkova, ale podporou průmyslu a průmyslového zemědělství. Nastavení dotací v tomto programu je tak podle názoru ODS v přímém rozporu s účelem, který financováním PRV sleduje Evropská unie.

Za skandální důkaz střetu zájmů současného ministra financí Andreje Babiše považuji fakt, že jím vlastněné společnosti získaly z Programu rozvoje venkova v roce 2015 600 milionů korun, tedy desetkrát více, než v minulých letech. O dotacích z Programu rozvoje venkova totiž rozhoduje Státní zemědělský intervenční fond, v jehož dozorčí radě zasedá předseda poslaneckého klubu a 1. místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek.

Veronika Vrecionová
expertka ODS pro zemědělství