Cílem této intenzivní spolupráce by mělo být omezit obchod s nelegálními zbraněmi, které se přes černý trh stále častěji dostávají do západních států Evropské unie a ohrožují bezpečnost občanů.
„V balkánských zemích je velmi dobře rozvinut černý obchod se zbraněmi. Tyto zbraně se nelegálními cestami dostávají do západní Evropy, jsou s nimi páchány teroristické trestné činy. Evropská unie by měla dát na názor policejních expertů a nelegální zbraně na Balkáně vykupovat, aby se snížila dostupnost nelegálních zbraní a také jejich cena na černém trhu,“ kritizuje současný stav člen bezpečnostního výboru, europoslanec Zdechovský (KDU-ČSL). Ten opakovaně tvrdě kritizuje opatření, která jsou přijata k amnestiím nelegálně držených zbraní v rámci EU, především při vyjednávání s kandidátskými zeměmi z Balkánu.
Na období 2015–2019 přijala Evropská unie akční plán, jehož záměrem je rozvoj výměny informací a prohloubení spolupráce v oblasti operativního prosazování práva a harmonizace právních předpisů s Balkánskými zeměmi. Podle europoslanců je však současný plán nedostatečný. Evropská unie by se měla po vzoru Česka dostat nelegální zbraně pod kontrolu. S tím však komise nesouhlasí.
„Evropská komise pracuje na ještě větším omezení nedovoleného pohybu zbraní směrem do EU, a to například formou společných opatření, výměnného programu pro úředníky a rovněž rozšířením oblasti působnosti programu na nedovolené výbušniny,“ odpověděl na Zdechovského interpelaci rakouský komisař pro politiku sousedství Johannes Hahn.
Ten také tvrdí, že vedle této iniciativy EU podporuje činnosti související s odzbrojováním a kontrolou zbraní na západním Balkáně prostřednictvím „Regionálního střediska pro jihovýchodní a východní Evropu pro kontrolu ručních palných a lehkých zbraní“ (SEESAC). „V této oblasti probíhá řada operativních činností, které mají hmatatelné a měřitelné výsledky, jako např. koordinované ničení ručních palných a lehkých zbraní v celém regionu, lepší označování a sledování těchto zbraní a kampaň, jejímž cílem je shromažďovat a registrovat nedovolené držení takových zbraní v regionu,“ dodal komisař Hahn.
S tím však europoslanci rozhodně nesouhlasí. Podle expertů na boj proti terorismu je po válce na Balkánu mezi lidmi až 3 miliony automatických zbraní a granátů. „To je obrovské riziko. Proto budeme chtít, aby se to v rozpočtu pro rok 2017 zohlednilo a komise dala balkánským zemím peníze na výkup zbraní,“ uzavřel europoslanec Tomáš Zdechovský.