Současný legislativní stav totiž umožňuje, aby prostředí českého internetu nabízelo hraní hazardních her, aniž by se z toho platily daně.
Nový zákon o hazardních hrách proto obsahuje ustanovení, které na problém černých internetových loterií reaguje. Návrh blokovat stránky nelegálních provozovatelů však vzbudil nezasloužené mýty a emoce, z nichž alespoň na některé bych ve stručnosti reagoval.
Mýtus první, o konci svobody. „ministerstvo financí bude rozhodovat, které stránky budou blokované. A zdaleka nepůjde jen o firmy nabízející hazard, čímž se dostaneme na roveň despotických režimů jako je Kuba, Írán či severní Korea.“ Neuvěřitelnou slovní ekvilibristiku předvedl komentátor jedněch novin s tvrzením, že návrh je útokem na svobodu slova a povede k policejním represím. Nechápu, odkud tyto konstrukce berou své kořeny! V návrhu zákona je přece jasně uvedeno, že na seznam nepovolených stránek se zapíší jenom ty, které podnikají načerno. Není možné, aby se zlovolně a libovolně na tento seznam dostaly stránky jiné, které s hazardem a obcházením daní nemají nic společného. Příslušné paragrafy zákona specifikují nelegální podnikání v oblasti on-line hazardu velmi přesně, takže žádný web občanské iniciativy se za tím prostě neschová, což tento argument – jak by poznamenal klasik – činí poněkud falešným a prázdným.
Mýtus druhý. „Zákon je neústavní, odporujících lidským svobodám, evropskému právu a světovému trendu.“ Asi se shodneme na tom, že s daňovými úniky by se něco mělo dělat. Ještě relativně nedávno online sázení nereguloval nikdo. Nyní se počet zemí, které s působením černých hazardních firem něco dělají, blíží stovce. U nás se zmiňuje zejména Dánsko, kde problém černých loterií minimalizovali kombinací blokace internetu a blokací plateb. Považuji to za velmi efektivní nástroj, zejména v okamžiku, když v jackpotu veřejných financí je každoročně miliarda korun. Nutno dodat, že návrh zákona úspěšně prošel notifikací u Evropské komise, byl zkoumán Legislativní radou vlády, aniž by jakákoliv z těchto institucí konstatovala porušování práva na svobodu informací, či jiné základní svobody.
Mýtus třetí. „Blokování stránek se mine účinkem.“ Nástrojů, jak omezovat působení on-line nelegálů máme více a blokace stránek je jen jedna z nich. Aby byla nová legislativa opravdu účinná, bude třeba s tím zvýšit sankce za provoz nelegálního hazardu, přistoupit k blokaci plateb a zavést možnost dodatečného zdanění nelegálního podnikání.
Kromě těchto mýtů, je častým argumentem názor, že o umístění na blacklistu by měl rozhodovat pouze soud. Asi by nebylo úplně šťastné omezit účinnost nového zákona tím, že potřebu rychlého rozhodování nahradíme zdlouhavým soudním zřízením, v němž budeme jen dokazovat to, co je očividné a zjevné. Zákon se tím namísto potřebného stane „bezzubým“ a nelegální provozovatelé budou dál mít daňové prázdniny. Naproti tomu systém zařazování na seznam nepovolených loterií je rychlé, efektivní a hospodárné řešení. Je současně i spravedlivé, neboť pominou-li důvody pro zápis, bude ministerstvo financí povinno neprodleně inkriminovanou stránku z „blacklistu“ vyřadit. Vzhledem k možnosti přezkumu rozhodnutí prostřednictvím soudu je též zaručena ochrana práv a svobod.
Hra o regulaci on -line sázení není žádnou hrou o svobodu slova, či práva na informace. Tak, jako jsme regulovali chování „šmejdů“ z předváděcích akcí, či hodláme regulovat přetáčení pojišťovacích smluv, nebo omezovat lichvářské praktiky, musíme dát pravidla též pro poskytovatele hazardu po síti.
Ing. Václav Votava, předseda rozpočtového výboru PSP ČR
