Takto vynaložené peníze považuji za plýtvání, ba až obtěžování našich občanů, kteří jsou všemi možnými reklamami přímo zahlceni.
Je otázkou, nakolik mají vůbec takové reklamy smysl a jaká je jejich návratnost. Přesto chce ministryně školství Kateřina Valachová vynaložit 56 milionů za reklamu na inkluzi, kterou si vzala za svoji zásadní agendu, nehledě na odpor veřejnosti, učitelů i pracovníků ve školství.
Přesvědčovat veřejnost o správnosti své politiky by místo inzerování měla ministryně tak, že navštíví regiony, setká se s učiteli, odborníky i rodiči a buď je přesvědčí silou odborných argumentů, že jde o správnou cestu, nebo uzná chybu. Spousta politiků tuto vlastnost, kdy uznají, že se mýlí, jaksi zcela ve vysokých funkcích ztrácí.
Rodiče, učitelé i mnozí psychologové se negativního dopadu inkluze na žáky ze speciálních škol velmi obávají. Nepovažují totiž za správné paušálně zavádět inkluzi, neboť k těmto dětem ze speciálních škol by se mělo přistupovat individuálně a na to se vší pravděpodobností nebudou mít učitelé v běžných třídách dostatek času. Právě proto je velmi alarmující a smutné, že ačkoliv ve školství chybí dlouhodobě peníze a je bezpočet možností, jak by se veřejné prostředky daly účelně použít ve prospěch dětí, bude místo toho docházet k plýtvání penězi za reklamu, které se divák u televizních obrazovek ve většině případů vyhýbá.
Josef Nekl, poslanec Parlamentu ČR za KSČM