Pokud jde o rozdíly mezi počty zaměstnanců zemědělství, na co tady upozorňoval pan poslanec Pavera, tak já tady nejsem schopen teď přesně říci, kdy je rozdíl mezi Českým statistickým úřadem a Ministerstvem financí. Předpokládám, že to bude asi trošku v rozdílné metodice sběru těchto dat. Je otázka, jestli vždy ten zaměstnanec se započítá, pokud jsou to kombinované podniky, do prvovýroby nebo do zpracování. Protože tady bych viděl, že by nějaký rozdíl mohl být.
Pokud jde o problematiku toho, co jste tady vy nastínil, ovoce, zelenina do škol, já si myslím, že přes všechny výhrady, které k tomu programu můžeme mít, i po té úpravě, kterou jsme udělali před 14 dny, kdy do tohoto programu se budou moci zapojit napřímo pěstitelé ovoce a zeleniny České republiky, tak že ten program dostává opravdu ještě daleko větší smysl, než měl doposud. Roste nám tam výrazným způsobem počet zapojených škol i počet žáků. Dneska se tam dostáváme přes půl milionu žáků základních škol prvních stupňů, případně toho posledního roku před nástupem do první třídy u mateřských školek.
Musím říct, že otázka pracovních míst, na kterou tady bylo upozorněno - problém je v tom, že v zemědělství se stále zvyšuje produktivita, díky novým technologiím a díky tlaku na snížení nákladů prostě máme tady od roku 1990 stále trvalý pokles pracovních míst v oblasti zemědělství. Ani řekněme ten budoucí vývoj nevypadá úplně optimisticky v tom, že by ten trend se měl výrazně otočit, že by mělo docházet k nárůstu.
My ve Strategii 2020 - 2030 počítáme s tímto řekněme určitým postupným úbytkem, protože spousta farmářů se už dneska snaží nahradit pracovní síly například tím, že nakoupí dojícího robota, protože sehnat lidi do dojírny, kteří budou vstávat ráno o půl čtvrté, je velice komplikované. Takže to je bohužel prostě daň za nové technologie a tlak na větší efektivnost. Nicméně vidíme potenciál růstu pracovních míst v oblasti potravinářského sektoru, kde tady limity jsou, zatím ještě ne úplně na svých stropech. Takže tady ten prostor pro to, aby v celém resortu to bylo stabilní, je.
My se snažíme ta nová pracovní místa vytvářet také tím, že teď právě končí příjem žádostí na program Mladý začínající zemědělec. Po více než dvou letech se tato výzva z nového Operačního programu v novém programovacím období, z programu Rozvoje venkova spustila, takže i to je určitá podpora, jak motivovat mladé, motivovat nové zemědělce, aby začali hospodařit.
Pokud jde o rozdíl ceny půdy, tak údaje, které byly v té tabulce a uvádí je PGRLF, tak to jsou ceny, které jsou tržní a pokud tam je srovnání toho zahraničí, ta nižší tabulka, tak to je, předpokládám, otázka cen - srovnání cen - úřední ceny. Protože to, co máme z PGRLF, je údaj o skutečném obchodě, skutečné smlouvě, ke které my jsme dali buďto úvěr nebo jsme dali podporu úroků z úvěru, takže tam vycházíme z tržní ceny.
Pan poslanec Pavera ještě říkal, že všechny dotace jsou nepatřičné. Já bych si dovolil trošku se s ním přít, protože já tvrdím, že takový systém, jak je nastavený dnes v celé Evropské unii opravdu podle mě není dlouhodobě udržitelný. Nicméně v horských a podhorských oblastech si nedokážu představit, že bychom dokázali udržet výrobu a zaměstnanost bez toho, aniž bychom těmto zemědělcům kompenzovali rozdíl, který tady je, vůči těm intenzivním oblastem a těžko by dokázali konkurovat ve své výrobě. Takže neřekl bych, že všechno u dotací bychom měli v budoucnu opustit, ale v některých oblastech asi to vyrovnávání té rentability napřímo neuděláme jiným způsobem.
Otázka, kterou tady nadnesl pan poslanec Bendl, která se sice týká víc tohoto období než roku 2014, tak rozdíl a konflikt mezi odbytem a produkcí - já bych řekl, že za to asi dneska nejvíce můžeme poděkovat rozsáhlé síti obchodních řetězců v České republice, která je nejvyšší v přepočtu prodejní plochy na obyvatele v celé Evropské unii. Protože to opravdu dominantní postavení, které se tady vytvořilo, a jsou to především zahraniční obchodní řetězce, které drží tu většinu, není opravdu rovnoprávné pro to, aby se tady nepromítaly vlivy těch zemí, odkud ty řetězce pocházejí, obzvláště v období krize.
My se snažíme hledat řešení před diskutovaný zákon o významné tržní síle. Hledáme cesty, jakým způsobem edukovat spotřebitele, aby se rychle zorientoval v tom, co je to opravdu český produkt, aby to i řekněme graficky pochopil, ať už je to označení regionální potravina, Klasa nebo Česká potravina.
Byla tady zmíněna otázka eroze vodní a větrné a co jsme pro to udělali konkrétně teď v tomto období. Já musím říci, že nová zemědělská politika od loňského roku přinesla tzv. greeningová opatření, to znamená, vyšší nároky na zemědělce, kteří tady greeningová opatření musí plnit například vysokým podílem trav nebo například zahrnutím bílkovinných plodin nebo naprosto nově podmínkou, mít meziplodiny v osevním postupu a na tyto meziplodiny nedostávají specifickou platbu. Musí to prostě plnit v rámci těchto podmínek greeningových.
Dále je tady výrazný nárůst - musím říct, že plochy meziplodin se výrazně zvýšily mezi roky 2014 a 2015. Máme zde nárůst biopásů, což si myslím, že jsou velice důležitá protierozní opatření, ale mají pozitivní vliv například také na výkon práva myslivosti. V letošním roce, teď jsme zrovna ukončili příjem žádostí zemědělců i obecních úřadů obcí a měst na dotace na výstavbu nových vodních nádrží, nových rybníků, na jejich údržbu, na odbahnění, na opravy hrází, vytvoření bezpečných přelivů. Posílili jsme výrazným způsobem činnost pozemkového úřadu pokud jde o tvorbu a zahájení pozemkových úprav, protože pozemková úprava je tím klíčovým, jak můžeme vrátit té krajině, tomu katastru ten původní ráz nebo to přiblížit co nejblíže těm přirozeným principům v přírodě, pohybu vody, a protierozní opatření.
Poslední věc, která tady byla zmíněna - vyplácení dotací. Já musím říct, že my jsme na podzim loňského roku, v říjnu zveřejnili na webových stránkách, jaký bude harmonogram výplaty dotací. Ten harmonogram byl projednán se všemi nevládními organizacemi na "kulatém stolu" a k jediné změně došlo v případě vyplácení greeningových dotací, kdy jsme ten termín museli posunout zhruba o dva měsíce, a to nebyla chyba ZIFu ani Ministerstva zemědělství, ale dodavatelské firmy, která špatně nastavila ten vzorec a parametry pro výpočet této platby. Takže tato firma to musela potom - protože se to zjistilo na konci ledna - opravit a bohužel to trvalo dva měsíce. Dneska, respektive ke konci dubna bylo 97 % rozhodnutí na tuto platbu vydáno zemědělcům. Bohužel zdaleka ne všichni zemědělci, zhruba jedna třetina nevyužila právo na odvolání se, respektive na vzdání se práva na odvolání a mohli ty peníze mít okamžitě. Zhruba třetina zemědělců tam ponechávala tu lhůtu, kdy běží ten termín, že pokud se nevzdají toho práva, tak my jim ty peníze nemůžeme poslat na účet. Ta tři procenta žadatelů jsou zemědělci, u kterých byly zjištěny určité nesrovnalosti nebo chyby při kontrolách, které byly prováděny přímo na místě, a ty se teď řeší. Všechny zbývající dotační tituly byly vyplaceny v tom harmonogramu, který byl zveřejněn, který byl projednán a dokonce u většiny těch dotačních titulů jsme stihli vyplatit třeba o týden až dva peníze dříve.
Byl tady dotaz na činnost antibyrokratické komise. Antibyrokratická komise funguje - myslím si, že to založil buďto pan ministr Bendl nebo pan ministr Fuksa, teď nevím, kdo z vás předchůdců. Ta komise se schází minimálně jednou měsíčně, předsedá jí předseda Asociace soukromého zemědělství pan Stehlík a podněty, které z ní vycházejí k úpravě zákonů, ke zjednodušení, tak si myslím, že jsou celkem racionální a dost často je v rámci všech vnitřních připomínkových řízení zahrnujeme. Antibyrokratická komise dostane každý legislativní materiál, který jde v rámci meziresortního připomínkového řízení před poradou vedení a má možnost se k těmto materiálům vyjádřit.
Pokud jde o dotaz na nárůst administrativy a legislativy, tak tam musím říct, že je od roku 2015 spojena především s výrazně více komplikovaným systémem v celé (nesrozumitelné) zemědělské politiky. My jsme prakticky ve všech případech drželi evropskou legislativu a nechodili jsme nad rámec požadavků, které ukládá evropská legislativa. Pokud zemědělci upozorňují na některé věci, které jim komplikují podávání žádostí o dotace, právě například v oblasti investičních dotací, tady musím říct za svůj resort, že to bohužel nejsou požadavky naše, ale byly vytvořeny v rámci jednotného a metodického prostředí, v rámci monitorovacího systému, MMR řeklo všem resortům, že chce požadavky vyšší na otázku výběrových řízení, na otázku dokladování některých věcí. A tady jsme prostě v té diskusi nebyli schopni naše kolegy přesvědčit, že to je nadbytečné.
Takže asi tolik stručně k základním otázkám.
K aktuální situaci v zemědělství můžeme diskutovat dlouho. Jenom chci říci, že meziročně mezi roky 2015 a 2016 v letošním roce do konce tohoto roku bylo vyplaceno anebo bude vyplacena částka vyšší na živočišnou výrobu, případně na některé speciální plodiny v objemu 2,3 miliardy korun z národních zdrojů. Zemědělské nevládní organizace tu informaci mají. Dotační tituly, které se týkají kompenzací za sucho, dotační titul 19 a 20, které jsou tady nové, plus zelená nafta, která věřím, že se podaří projednat se zpětnou účinností od 1. ledna, tak tato všechna opatření jsou v součtu 2,3 miliardy korun navíc, protože dneska zemědělci jak u vepřového masa, tak u mléka, opravdu to víte, kdo se v tom pohybujete, vyrábějí se ztrátou dvě koruny a více na jednom litru nebo na jednom kilogramu.
