Miloš Zeman lidem rozumí, ví, co lidé chtějí a je v tom s nimi zajedno. To je jeho velká devíza, a proto má proti němu šanci jen ten, kdo ho ve zmíněných dovednostech předčí. Pohnutky voličů jsou někdy velmi přízemní a Miloš Zeman s nimi na rozdíl od jiných umí pracovat a vhodně použít.
Přiznám se, po jeho zvolení jsem čekal, že bude línější a pohodlnější a do objíždění celé republiky se, i vzhledem k zdravotním problémům, nepohrne. Mýlil jsem se. Zeman umí překvapit. Nepochybně mnoha lidem imponuje Zemanova odvaha říkat i proti proudu to, co si opravdu myslí a říkat to jazykem, kterému rozumí i ti nejprostší mezi námi. Nezapomeňme, že jejich volební hlas má úplně stejnou váhu, jako hlas přemýšlivého a politicky angažovaného intelektuála. To že Zeman kašle na politickou korektnost už mnozí očekávají jako normální projev jeho vlastního já. Mnozí občané to kvitují s povděkem a … i když sem tam šlápne vedle, rádi mu odpustí.
Na Zemanovi se mi osobně líbí jeho kroky k pozvednutí ekonomiky, názory na euro (které vyloženě nezavrhuje) a i snaha být lidem blíž. Nelíbí se mi ale jeho vyhrocené výroky. Podle mě je dost chytrý na to, aby se uměl vyjádřit obezřetněji a ne mnohdy jen zbytečně provokovat.
Ale prezidentský souboj není podle mě v žádném případě dopředu rozhodnutý.
Jen už se musí možní vyzyvatelé objevit a zaplnit veřejný prostor. Zemanův protikandidát musí mít stoprocentně zkušenosti z politiky a musí něco nabízet, ne se jen vůči něčemu vymezovat. Nevěřím, že má šanci člověk do této doby politikou nepolíbený.
Politici jsou realisté a pragmatici. Vědí, že voliči nebudou hlasovat pro člověka, který bude kazatelem morálky a ctností a nedej bože je zároveň i poučovat. Na to dnes nejsou zvědaví. Budou volit toho, který ví, co občané skutečně chtějí, nikoli toho, který jim bude říkat, co mají chtít.
V přímé volbě v českém prostředí nemá v žádném případě šanci občanský aktivista (Pojar) nebo vážený akademik (Höschl). Domnívám se, že Miloše Zemana neporazí žena. A to, ani kdyby měla úžasný tah na branku a jmenovala se Margaret Thatcherová. To se týká i mediálních, uměleckých a jiných celebrit (Horáček). Jelikož jsme my Češi v Evropě vyhlášení ateisté a neznabozi, tak se vítězem těžko stane katolík, zejména pak katolický kněz (Halík), kterého část vlastního kléru chápe za pouhého přivandrovalce (pozn. Halík je konvertita – člověk, který přijal víru v dospělosti).
Prezidentem se určitě nestane nikdo pod padesát. Češi podvědomě chtějí paternalistického „tatíčka“ a ne sotva čtyřicetiletého sebestředného floutka (Dientsbier, Pospíšil).
Stále se domnívám, že prezident Miloš Zeman se (zatím) může porazit jen sám. Pokud bude dělat chyby typu: „Neznám textaře Michala Horáčka, a musel jsem se zeptat se svých spolupracovníků, kdo to je,“ a nebo, bude-li dále urážet akademickou obec, urážet vězně koncentráku Peroutku, držet si na Hradě blízko sebe šibala Mynáře bez prověrky atd., tak by se všeobecná nálada mohla pomaličku překlánět na stranu Zemanových oponentů a protivníků.
Soudím, že Zemanovým soupeřům by nepomohlo nalezení a podpora ještě někoho, kdo je „zemanovitější" Zemana. Nemyslím si, že Zemana bude potřeba porazit ještě „horším“ Zemanem než je on sám. Tedy umět si šikovně rýpnout do kdekoho, zesměšnit a dělat si šprťouchlata z úctyhodných lidí.
Zeman jako zkušený prognostik tuší, že za dva roky zde možná budou jiné problémy než uprchlíci, Rusko X Ukrajina a Čína, a toho plně využije. Pokud to špatně odhadne, tak porazí on sám sebe.
Jen averze proti Zemanovi není program, a potenciální protikandidáti se zatím jen houfují z častých a už nudných okopávačů prezidenta.