26.04.2011 19:04:32
Lidem se v této zemi žije hůř a hůř
Projev do Poslanecké sněmovny o hlasování o nedůvěře vládě
Již od roku 2006, s malou přestávkou Fischerovy vlády, vládne v této zemi pravice.
Již od roku 2006 vidíme v klíčových vládních pozicích ty samé tváře – Petra Nečase jako ministra, vicepremiéra či premiéra, Miroslava Kalouska jako ministra financí, ministra Vondru či ministra Schwarzenberga.
Jejich vládnutí lze shrnout do jedné věty: Lidem se v této zemi žije hůř a hůř.
Životní úroveň většiny občanů klesá, polovina zaměstnanců bere méně než 19 tisíc hrubého měsíčně, polovina důchodců má důchod nižší než 10 tisíc měsíčně, rodiny s dětmi přichází o porodné, rodičovské příspěvky či o podporu stavebního spoření.
Dokonce zdravotně postiženým se snižuje příspěvek na péči či na zdravotní pomůcky.
Položme si otázku, jak mohou lidé při stále se zvyšujících životních nákladech vést důstojný život?
A před námi je další zdražování nájmů, energií, potravin, léků či placení u lékaře.
Na druhé straně platí, že všude bují obrovská korupce, ekonomika stagnuje, země se zadlužuje, ve zdravotnictví je chaos, privatizují se veřejné služby.
Vláda mění svá rozhodnutí během týdnů či dnů, mění špatná rozhodnutí za ještě horší.
Je nečitelná, nepředvídatelná a pro život normálního občana zcela nepoužitelná.
Vůbec se nedivím, že se lidé bojí budoucnosti, jsou z politiky zklamáni a frustrováni.
Od roku 2006 bohužel platí, že každá další vláda, jakkoliv se to může zdát nemožné, je horší, než ta předcházející.
Jakkoliv se zdálo, že nic horšího než Topolánkova vláda již být nemůže, Nečas dokázal opak.
Místo snižování zadlužení je za rok 2010 třetí nejvyšší schodek v historii a reálně hrozí, že ČR přijde kvůli korupci a neschopnosti vlády o 385 miliard korun z evropských dotací.
Místo skutečných a kvalitně připravených reforem vláda produkuje paskvily typu důchodová reforma bez návaznosti na klíčová data demografického vývoje, bez jakékoli širší společenské diskuse či dialogu s opozicí.
Místo boje proti korupci je vláda stíhána jednou aférou za druhou. Řešíme jen výše provize tu u Promopra, tu u čističky odpadních vod v Praze či u nákupů na obraně.
Současné kroky koaličních stran pak naprosto zásadním způsobem likvidují důvěru lidí v demokratický politický systém a současná situace je destrukcí politiky.
To, co předvádějí koaliční strany nemá obdobu u žádné z předchozích vlád od roku 1989.
Jaká vláda tedy dnes reprezentuje Českou republiku?
Jsou zde ministři za VV, o které druhé dvě strany prohlašují, že je největším ohrožením demokracie od roku 1989 a jejímž cílem má být privatizace veřejného prostoru.
Dalšími jsou pak ministři z Občanské demokratické strany, jejíž dva místopředsedové čelí obviněním z korupce a mrhání veřejnými prostředky a která podle všeho připravovala puč u svého koaličního partnera.
Nakonec zde sedí ministři z TOP 09, kteří mají plná ústa morálky a pravdy, ale ve skutečnosti jsou ochotni sedět v jakékoliv vládě za jakoukoliv cenu.
Tomu říkám tým pro záchranu České republiky.
To je tým, který chtěl vrátit slušnost do politiky, kterou nám ilustrovali smrští vzájemných trestních oznámení, sledování, nahrávání a vydírání.
Přesto, že zde sedí tzv. „nová“ vláda, která má symbolizovat nově nalezený soulad mezi koaličními stranami a ukončení bratrovražedné války, která téměř na 3 týdny paralyzovala státní správu země, stále zde leží celá řada otázek, na kterou představitelé odmítají odpovědět a tváří se, že nikdy neexistovaly.
Přitom to byli právě kolegové z ODS, z TOP 09 a Věcí veřejných, kteří tyto otázky svým koaličním partnerům pokládali a nyní na ně nechtějí nejenom znát odpovědi, ale tváří se, že nebyly nikdy položeny.
Ministr John povýšil na vicepremiéra, Vít Bárta bude řídit ministerstvo dopravy přes Radka Šmerdu jako to dělal předtím, ministr Vondra zůstává.
Koalice se tváří, jako kdyby jedna z největších krizí od roku 1989 nebyla.
Tlustá čára však není přijatelná, otázky zůstávají.
Nejen ČSSD, ale celé české veřejnosti dlužíte odpovědi na tyto otázky:
Jsou stále ještě VV, resp. ABL, nevětším ohrožením demokracie od roku 1989, jak řekl předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg a jde o privatizační projekt veřejné moci, něco, co ohrožuje demokratický stát v jeho základech, jak říká Miroslav Kalousek?
Jaký bude další postup vlády v deabelizaci státní správy, pokud zůstává bývalý personální ředitel ABL Josef Dobeš ministrem školství?
Pokud bylo prioritou této vlády při změnách na ministerstvu vnitra očištění úřadu od vlivu bezpečnostních agentur, jak je možné, že ministrem vnitra se má stát jednatel detektivní agentury SUB S.A. Jan Kubice?
Potvrdil či vyvrátil Vít Bárta koaličním partnerům, zda je dokument plánující ovládnutí státní správy ze strany ABL skrz Věci veřejné autentický? A je pro vládu, zakládající svou existenci na boji s korupcí, přípustné, aby jedním z jejích hlavních představitelů i nadále zůstával Vít Bárta, který v roce 2008 řekl: „Je třeba si přiznat, že my jako topmanagement se chováme stejně jako dosavadní elity a společenský systém minimálně nepodporujeme – například děláme maximum pro minimalizaci daňové zátěže, korumpujeme, podporujeme protekcionalismus.“?
Vysvětlili svým koaličním partnerům Věci veřejné, zda byla strana financována ABL či nikoli? Radek John tvrdí, že ano, ABL že nikoli. A jaké je tedy propojení VV a ABL? Ministr Kalousek tuto stranu označil za politickou divizi ABL.
V případě pokračování trojkoalice se bude vláda opírat i o hlas Víta Bárty. Je již jasné, zda uplácel Vít Bárta své poslance Kočí a Škárku nebo jim jen půjčoval? Už mají členové této tzv. protikorupční vlády jasno v tom, zda Vít Bárta pral či nepral špinavé peníze při finančních transakcích se svými poslanci?
Bude Bártův byt na pražském Klárově i nadále operačním centrem všech ministerstev řízených Věcmi veřejnými, jak o tom hovoří nejenom bývalí poslanci VV Kočí se Škárkou?
Nutil Miroslav Kalousek protizákonně své úředníky k tomu, aby byl hazard dostupný na internetu i dětem, jak tvrdí VV ve svém trestním oznámení?
Jaké kauzy ODS šetří ministerstvo vnitra, jak řekl ministr vnitra Radek John a bude toto vyšetřování pokračovat i po jmenování nového ministra vnitra?
Znamená setrvání Věcí veřejných ve vládě, že bude i nadále sledování politické konkurence tolerovaným standardem uvnitř koaličních stran, jako tomu bylo v případě politiků ODS na Praze 1 a 11 ze strany ABL a Víta Bárty s Jaroslavem Škárkou?
Shodly se koaliční strany na tom, zda ministr Fuksa opravdu přihlížel krádežím za bílého dne v Lesích ČR, jak tvrdí VV ve svém trestním oznámení nebo naopak chtěl Vít Bárta ovládnout 6 miliardový business se dřevem v Lesích ČR, jak tvrdí ministr zemědělství Fuksa?
Vysvětlil Vít Bárta svým koaličním partnerům, jak to bylo s půlmiliardou za vícepráce pro stavitele 3. železničního koridoru bez soutěže, jak tvrdí novinář Kmenta?
Bude ministr Vondra i nadále ministrem obrany společné koaliční vlády nebo bude přijata nabídka jeho rezignace a tím bude kauza ProMoPro považována za vyřešenou? A jak to tedy bylo se stovkami milionů, které se v době předsednictví „ztratily“, jak tvrdí ministerstvo financí?
Nešlo tedy spíše o „standardní šetření nestandardní zlodějiny“ jak popisuje konání svého vládního kolegy Vondry ve funkci vicepremiéra ministr financí? Nebo ministr Kalousek vytvořil vlastní tajnou policii a brání se tak změnám dělaných na ministerstvu obrany ve prospěch průhlednějšího zadávání armádních zakázek kvůli svému příteli Hávovi, jak tvrdí o svém vládním kolegovi ministr obrany?
Organizovala část ODS vzpouru části poslaneckého klubu Věci veřejných či nikoli? Je toto představa ODS o koaliční spolupráci, boji proti klientelismu a vládě České republice?
Toto jsou otázky, které nám, kromě naprostého znechucení veřejnosti a ztráty důvěryhodnosti české politiky, přinesla vládní krize.
Již sama existence těchto otázek dává řadu dostatečných důvodů pro vyslovení nedůvěry a neschopnost kombinovaná s neochotou na zmíněné otázky odpovědět, důvody pro nedůvěru jen podtrhuje.
Hovořím zde o důvěře poslanecké sněmovně, protože důvěru veřejnosti, důvěru lidí, tato vláda již dávno ztratila.
A se ztrátou této důvěry tato vláda ztratila také jakékoli právo moralizovat občanům či je dokonce v zájmu reforem vyzývat či dokonce nutit k utahování opasků, když to byly ty stejné koaliční strany, které se vzájemně obviňují ze zneužívání či přinejlepším mrhání veřejnými prostředky.
Nebyla to snad TOP 09 a její ministerstvo financí, které upozornilo na mrhání prostředky Alexandrem Vondrou v době našeho předsednictví EU.
Nebyly to snad Věci veřejné, které obvinily ministra Fuksu, že toleroval krádeže za bílého dne v Lesích České republiky.
A nebyla to ODS, respektive ministr Fuksa, která obvinil Víta Bártu a VV, že chtěli prostřednictvím politiky ovládnout obchod se dřevem v ČR v hodnotě 6 miliard?
A co na sebe neřekly strany navzájem, ukázalo se samo. Nebyla to opozice, ale doktoranti Univerzity Karlovy, kteří spočítali, že pravicové vlády za posledních 5 let zadaly zakázky v hodnotě 270 miliard Kč netransparentně či bez výběrových řízení.
Přičtěte k tomu například 385 miliard korun ohrožených dotací z evropských fondů, stovky milionů korun promrhaných u kauzy Promopro, krádeže za bílého dne v Lesích ČR a jsem u částky téměř 700 miliard korun, nad jejichž účelností, smysluplností a efektivitou se vznáší hluboké pochybnosti.
A ta samá vláda chce nyní po lidech, aby si utahovali opasky a přijali její tzv. Reformy?!
Vláda Petra Nečase asi během svých dlouhých sporů mezi jednotlivými koaličními stranami nepostřehla, jaká že nálada dnes panuje napříč českou společností. Její představitelé si zřejmě nevšimli, že více než dvě třetiny občanů si nepřejí jen konec vládní krize, ale především konec této vlády.
Jediným argumentem této koalice pro odmítnutí předčasných voleb je konec reforem v případě vítězství ČSSD.
Premiér Nečas sice uznává diagnózu, že stav vlády je vážný a podobně i další představitelé koaličních stran. Neustále ale dodávají, že musí pokračovat kvůli reformám. Ty je prý jaksi opravňují vládnout. V této souvislosti se pokouší strašit, že pokud odejdou, pak nebudou reformy. Pokud odejdou, pak přijde konec světa v podobě oranžové ČSSD.
Stejně jako před loňskými volbami do poslanecké sněmovny se tak snaží lidem namluvit, že pokud by se do vlády dostala sociální demokracie, žádné reformy provedeny nebudou a navíc se společně s ní k moci dostanou také komunisté.
Snahy rozšiřovat tyto zjevné lži jsou ale tím nejlepším důkazem neutěšeného stavu a pokračujícího rozkladu, ve kterém se současná vládní koalice nachází.
Zatímco vláda Petra Nečase - postavená na údajné rozpočtové odpovědnosti, boji proti korupci a uskutečnění reforem – se před zraky milionů občanů naší země pozvolna rozkládala pod tíhou korupčních skandálů a hádek, sociální demokracie pracovala.
Po dlouhé programové debatě si zvolila nové vedení a připravuje novou podobu svého programu včetně vlastních, na debatě s odborníky postavených reforem.
Ano, i my si uvědomujeme nutnost reforem, které je třeba v České republice provést. Bylo to ostatně jedno z hlavních témat našeho březnového sjezdu, a pokud někdo tvrdí, že současná ČSSD nechce uskutečňovat reformy, tak nemá pravdu a úmyslně lže!
ČSSD však odmítá podobu reforem současné vlády, jelikož byly vytvořeny ve spěchu, bez jakékoliv diskuze s opozicí a odborníky, bez schopnosti či spíše vůle dohlédnout hrozivých dopadů na občany. Jediným cílem vládních reforem je vytáhnout z lidí více peněz.
ČSSD odmítá takové reformy, které likvidují sociální spravedlnost a solidaritu se starými, nemocnými a dalšími potřebnými
A tzv. strašení komunisty? Právě na sjezdu v Brně jsem jasně deklaroval, že naše strana odmítá jakoukoliv spolupráci s KSČM na vládní úrovni a to včetně tiché podpory menšinové vlády.
Snaha vnutit občanům představu o možném návratu komunistů k moci prostřednictvím ČSSD je tedy naprosto nesmyslná. Stejně jako pocit, že občané, kteří jsou ještě v šoku z odhalených praktik uvnitř vládní koalice, si tuto představu vnutit nechají. A to už vůbec ne od vlády, která má ve svých řadách komunistu bývalého.
Dnešní sociální demokracie je nekomunistická a reformní strana a jejím cílem je moderní a progresivní Česká republika, založená na spravedlnosti, respektu, slušnosti a otevřenosti.
ČSSD proto jasně říká, že připravíme a předložíme k diskusi vlastní návrhy zásadních reforem a budeme připraveni na jejich realizaci spolupracovat s každým, kdo má s námi společný zájem na zlepšení situace v České republice.
Hovořím zde o návrhu důchodové reformy, která ale bude reflektovat aktuální a skutečné demografické údaje a bude postavena primárně pro potřeby lidí, nikoli penzijních fondů.
Hovořím zde o návrhu zdravotní reformy, jejímž cílem bude zlepšení kvality a dostupnosti zdravotní péče a omezení mrhání prostředky ve zdravotnictví, ale nepůjde cestou privatizace zdravotnictví a zvyšování spoluúčasti pacientů.
A hovořím zde také například o reformě vzdělávacího systému, která bude mít za cíl zprostředkovat kvalitní vzdělání všem, kteří o něj stojí a nikoli jen těm, kteří na něj mají.
A prioritou číslo 1 pro ČSSD je boj proti rakovině této společnosti – proti korupci.
Je smutné, že vládě trvá skoro rok, přitom se stovkami úředníků za zády, než do sněmovny pošle opatření v boji proti korupci, na kterých se všechny politické strany před volbami, pod záštitou Americké obchodní komory a Transparency International, dokázaly shodnout.
S plnou odpovědností říkám, že vládní materiál v boji proti korupci v této poslanecké sněmovně rád podpořím, protože to je cesta správným směrem.
Byl bych rád, kdybychom ve sněmovně vládní materiál dokázali doplnit či rozšířit o opatření jako jsou opětovné ustanovení finanční policie, zákon o lobbyingu či legislativní zakotvení majetkových přiznání.
Nicméně, vládní návrh boje proti korupci je bohužel dosud jediný, se kterým se tato „kvaziproreformní“ vláda byla schopna alespoň částečně zabývat. To je zoufale málo.
Spíše čelíme naprosto nekoncepčním a v řadě případů protichůdným opatřením. Jak jinak nazvat, když tato vláda v zájmu úspor snižuje prostředky pro provoz bezpečnostních složek, bere peníze hasičům a policistům a snižuje tak výdaje na naší společnou bezpečnost a z druhé strany vytváří nový, nákladný úřad vicepremiéra a jeho družinu?
Jak se mají cítit státní zaměstnanci, důchodci, rodiny s dětmi, zdravotně a tělesně postižení, kterým tato vláda bere životně důležité prostředky s tím, že je třeba šetřit. A naproti tomu stojí trafika pro neúspěšného ministra vnitra, která bude stát daňové poplatníky desítky milionů korun ročně. A to jen proto, aby se uchránila koalice, která za rok své vlády nepředvedla nic jiného, než korupční skandály, hádky a podrazy. Žádná pořádná vláda, žádná správa země a již vůbec ne reformy!
Nikoli vážení kolegové z vládních stran, opravdu nemáte patent na reformy a jak se ukazuje, nemáte ani vůli a schopnosti. A proto také stojíme dnes před hlasováním o nedůvěře této vládě
Důvěru veřejnosti již tato vláda nemá, podpora 24% občanů České republiky je jedna z nejnižších v historii.
Nyní je na nás, poslancích, zda budeme respektovat přání lidí.
Nikdo ze sociálních demokratů nechodil a nepřesvědčoval vládní poslance o správnosti hlasovat pro nedůvěru.
Podle našeho názoru to není třeba, důvody pro nedůvěru totiž poskládali sami poslanci a představitelé koaličních stran na sebe vzájemně a jasně prokázali, že jim nejde o reformy a o budoucnost této země, ale jen a pouze o jejich moc.
Pokud budou vládní poslanci hlasovat i přes to proti vyslovení nedůvěry, pak poslanci TOP 09 hlasují nikoli pro reformy, ale pro vládu největšího ohrožení demokracie od roku 1989 a pro vládu privatizace veřejné moci.
Poslanci ODS budou hlasovat nikoli pro reformy, ale pro vládu sledování politické konkurence a abelizace státní správy.
A poslanci VV budou hlasovat nikoli pro reformy, ale pro vládu, kde si koaliční strany vzájemně vyvolávají vnitrostranické puče, přihlíží se krádežím za bílého dne a legalizuje se dětský hazard.
Ale neříkejte již nikdy, nám zde ve sněmovně a hlavně lidem na ulicích, že vám jde o reformy a budoucnost této země. Nikdo vám to již nevěří.
Česká politika je na pomyslném dně, důvěra lidí je na bodu mrazu a pokračování této frašky v podání Nečasovy vlády může jen nahrát populistickým extrémům s lacinými recepty založenými na pevné ruce osvíceného vůdce.
Děkuji, takovou ČR opravdu nechci, začátek velkého úklidu může přijít už dnes.
Vyzývám všechny poslance, respektujte slib věrnosti České republice a zastavme devastaci naší země, dokud to ještě jde.
Tady a dnes.
Děkuji za pozornost
Profily ParlamentníListy.cz jsou kontaktní názorovou platformou mezi politiky, institucemi, politickými stranami a voliči. Názory publikované v této platformě nelze ztotožňovat s postoji vydavatele a redakce ParlamentníListy.cz. Pro zveřejňování příspěvků v této platformě platí Etický kodex vkládání příspěvků a Všeobecné podmínky používání služby ParlamentníListy.cz.
Diskuse obsahuje
0 příspěvků Vstoupit do diskuse
Komentovat článek
Tisknout
