V minulosti jsem již využil snad všech Ústavou předpokládaných možností, které mám jako poslanec, abych zjistil skutečnosti týkající se dnes mediálně velmi frekventované otázky, co bude dál s podnikem OKD, a. s. V aktuální době samotné privatizace podniku nás poslanců, kteří o to měli zájem, mnoho nebylo. Nechci zabíhat příliš do historie, ale v této věci jsem interpeloval jak mnohé ministry, tak předsedy vlád naší země, abych se pokusil získat informace, co se to vlastně děje se strategickým majetkem státu. Komu má být a byl prodán, za kolik a zda vůbec bude dál sloužit rozvoji naší české ekonomiky?

Interpeloval jsem ve věci i dílčí otázky ohledně bytů OKD a jednal s petičním výborem nájemců těchto bytů. Jindy jsem jen vystoupil v diskusi při odmítnutých ministerských odpovědích na písemné interpelace jiných kolegů poslanců nebo jsem přímo požadoval vysvětlení kroků exekutivy v této věci. Nikdy jsem nedostal skutečnou odpověď na otázku, co vůbec přinesla privatizace tohoto pro energetickou a strojírenskou výrobu zvlášť důležitého podniku našim občanům. Možná je namístě spíše otázka, jak velké ztráty Česká republika a její občané utrpěli touto privatizací?

Loni jsem požadoval v písemné interpelaci na ministra financí a místopředsedu vlády Andreje Babiše sdělit, jakým způsobem vláda, resp. orgány exekutivy, evidují nedoplatky z privatizačních kauz, resp. nezaplacené bankovní úvěry, které sloužily k zaplacení ceny prodávaných podniků a poté nebyly bankám splaceny a následně přešly do ztrát Konsolidační banky, resp. agentury a nyní je eviduje ministerstvo financí. Odpověď jsem dosud neobdržel, asi to pan ministr financí a místopředseda vlády nemá zájem řešit, natož aby plnil, co veřejně slíbil při zasedání Poslanecké sněmovny České republiky.

V této souvislosti nemohu jinak, než znovu upozornit v již probíhajícím insolvenčním řízení podniku OKD, a. s., na stále opakující se otázky, které není možné pominout jak v souvislosti s tímto podnikem, tak v souvislosti na navazující odvětví.

Vážený pane předsedo vlády, ptám se tedy znovu na otázky, které považuji za zásadní, aby bylo možné posoudit to, zda stát učinil kroky, které byly a jsou ve prospěch občanů naší země, nebo šlo o kroky, které úzké skupině lidí vytvořily exkluzivní prostředí na úkor nás všech daňových poplatníků.

Jaké podmínky stanovily vlády ČR v jednotlivých etapách pro privatizaci strategického energetického podniku, jakým byl a je podnik OKD?

Jaká měla být další zaměstnanost?

Jaké měl nový vlastník povinnosti vůči zaměstnancům v době převzetí a případně do budoucna?

Byly, nebo nebyly vymezeny zvláštní podmínky z pohledu ochrany životního prostředí, resp. z pohledu horního zákona?

Proč byly součástí privatizace i nevýrobní součásti, resp. bytový fond podniku, a proč nebyl podle v té době platné legislativy převeden na obce?

Co vedlo vládu ke speciálnímu ocenění bytového fondu v rámci privatizačního projektu?

Jak v privatizačním projektu bylo ošetřeno předkupní právo nájemníků bytů podle zákona 72/1994 Sb.?

Kdo sledoval plnění podmínek privatizace po uzavření kupních smluv?

Zabývala se vláda pozdějšími prodeji majetku z pohledu plnění podmínek uvedených v privatizačním projektu?

Nepředal některý z nabyvatelů více práv, než sám získal v procesu privatizace?

Uplatní stát v rámci insolvence vůči vlastníkům sankce, resp. zápočet proti nákladům, které musí stát vynaložit na řešení škod, které svým hospodařením vlastník státu způsobuje?

Vážený pane premiére, Vaše odpovědi očekávám ještě před 30. 6. 2016.