Tenké plastové tašky unáší vítr a často končí nejenom v našem okolí ale i v řekách, ze kterých se dostávají až do moře. V nich jsou často přímou příčinou úmrtí řady živočišných druhů, např. ryb a ptáků, kterým se plastové části dostávají do trávicího ústrojí. „Obrovská produkce plastových tašek znečišťuje životní prostředí a postupně se stává jedním z největších ekologických problémů světa. I proto se Evropská komise rozhodla na celoevropské úrovni bojovat s produkcí a spotřebou plastových tašek. Všechny členské státy tak musí do letošního roku přijmout různá opatření, která sníženou spotřebu zaručí,“ uvedl dnes ministr životního prostředí Richard Brabec. Ve Francii tak výdej lehkých plastových tašek v obchodech zakázali úplně, ve Velké Británii zpoplatnili každou plastovou tašku 5 pencemi.
Zpoplatnění se nebude týkat mikrosáčků
„V České republice to v praxi znamená, že od roku 2018 budou povinně zpoplatněny tzv. lehké plastové tašky od 15 do 50 mikronů, tzn. ty, co jsou dnes v potravinových řetězcích nejčastěji za 1kč. Jednotná cena nebude zákonem stanovena, tu si obchodníci určí sami, stejně jako to udělali velké obchodní řetězce před několika lety. Zpoplatnění se nebude týkat mikrosáčků, do kterých se v obchodech balí například pečivo, zelenina nebo uzeniny,“ komentuje změny v novele zákona ministr Brabec. Mikrosáčky (do 15 mikronů) plní nejen odnosnou, ale i hygienickou funkci. Právě možností vložit více kusů pečiva do jednoho sáčku se předchází nákupu jednotlivých balených kusů, a snižuje se tak spotřeba balícího materiálu. Sáčky neslouží tedy pouze k odnesení nákupu, tzn., nemohou být jednoduše nahrazeny jinou alternativou, např. textilní taškou. Právě proto i spotřeba mikrosáčků nebo problematika biologicky rozložitelných tašek se začíná řešit na EU úrovni a v budoucnu lze očekávat regulaci i u těchto výrobků.
Novela zákona o obalech také mění povinnost obchodníků s prodejní plochou větší než 200 m2, kteří prodávají nápoje v nevratných obalech (např. PET lahve, plechovky), nabízet stejné nápoje rovněž ve vratných zálohovaných obalech, pokud na trhu tato alternativa existuje. Povinnost se nyní vztahuje na veškeré nápoje. Uvedené ustanovení zákona o obalech je dlouhodobě kritizováno ze strany průmyslu, zainteresovaných svazů a obchodní sféry. Spotřebitelé totiž o nealkoholické nápoje v malých vratných obalech ztratili zájem. Tyto nápoje jsou pak podle informací obchodníků často odstraňovány po expirační době a vznikají tak nadbytečné náklady. Novela zákona o obalech tak výše uvedenou povinnost nabízet všechny nápoje ve vratných obalech redukuje pouze na pivo. V rámci trhu s pivem mají však skleněné vratné obaly v Česku dlouhou tradici, používá je drtivá většina pivovarů a spotřebitelé o ně zájem nadále mají. Zároveň jsou vratné obaly šetrné k životnímu prostředí.
