Toto
rozhodnutí de facto znamená, že NATO pošle k hranicím s Ruskem
čtyři mezinárodní prapory, čítající přes čtyři tisíce
vojáků a to v rámci programu posilování vojenské přítomnosti
NATO ve Východní Evropě.
Severoatlantická
aliance a zejména Spojené státy americké vysvětlují posílení
východního křídla tím, že Rusko zvyšuje svou vojenskou
aktivitu. A tady bychom si měli položit otázku. Jak Rusko zvyšuje
vojenskou aktivitu mimo své hranice? Vždyť Rusko jen reaguje na
zbrojení a cvičení armád NATO. Podotýkám, že Rusko má své
armády vždy na ruském území.
Obávám se, že pokud dojde
k posílení takzvaného východního křídla, tak v Evropě opět
vzroste napětí. Obkličování ruských hranic armádou Aliance
Rusko nenechá bez povšimnutí. Mimochodem, v rámci aktivit NATO
bude velmi aktivní německá armáda, která bude „opět“ v
Pobaltí.
Rusko,
jak předpokládám, na rozdíl od NATO bude pokračovat v
diplomatickém tónu, neboť se opět potvrzuje, že ruská
diplomacie je na vysoké úrovni. Ti, kteří dnes tleskají tomu, že
Aliance bude posilovat armády ve východních zemích, by si měli
uvědomit, že zejména vojenské napětí neprospívá ekonomice.
Vzpomeňme si jen na aktuální vzájemné ekonomické sankce. Ale
jsou i další příklady toho, kam až může současná situace
dojít.
Válka se pro mnohé z nás stala jen pouhým pojmem, ale
tento pojem může zanedlouho přejít v krutou realitu.